Nedělní chvilka poezie

Poezie, pohádka či jedna báseň? Jo! Olšina v neděli od poledne do večera.

Na kopec jsem přijel první a poslední (po sedmi báječným hodinách) jsem odjížděl. Chcete vědět co se dělo mezi tím? Tak si udělte pohodlí, začínám psát.

Nebojte, román to nebude. Začalo to tím, že při příchodu na svah jsem se míjel s odchodvším padáčkářem. Nebylo třeba přemýšlet, proč v tak nádherný den balí sakypaky a mizí. On vlastně ani nebalil. Zmuchlal hadru pod pažu a mazal k posedu, kde měl auto. Tak jsem si to svoje harampádí pěkně vybalil, nikde nikdo a zahodil. Nejdřív jsem to ale naložil balastem, bylo třeba, fakt pěkně foukalo kolmo na hranu. Po 20 minutách jsem s tím přistál, dal si suchou housku k jakože obědu a mrsktamstímznovu.

To už přicházel Martin. Poskládal si Dinga a že jestli se vlezem? Vlezli jsme se. Martin vytvořil zavětrování klapky (ve středu po jednom přistání, si to řeklo o opravu). Funkčně je to OK, esteticky a emociálně s tím Martin spokojený není. Ale třeba si vytvoří další šanci na takovou opravičku. Trénink dělá mistry, nebo jak se to říká.

Po nějaké době přijel Honza z Kroměříže (žluté samokřídlo) a taky se vlezl. Tak jsme se různě střídali. Potom dorazil Jirka Pavlík. Trochu poladil mix na přistání a dobře hodinu si zadováděl (start 15:02, přistání 16.06, přečteno z času na fotkách). Mezi tím se na obzoru a taktéž na radaru začal(o) ukazovat mra(k)čno. Trochu to smrdělo vodou. Honza vyměkl. Auto nechává hned u křížku, tak se vydal na cestu, aby nezmokl. Je to procházka asi 1,5 km dlouhá. Ale nebyli jsme tam dlouho jen ve třech. Po chvíli přijel Olda Němčák. Chvilku polétal, ukázal a detailně Martinovi popsal opravy na letadle, ale moc dlouho se nezdržel a odjel. Nic si nerozbil. Potom spustil i Jirka, že už je na čase a … odjel.

Tak jsme na svahu zbyli jen my dva s Martinem. Že by nám to vadilo? Kdepak! Tentokrát se technické tentononc nevyhnuly mě. Dal jsem do Siria novou baterku 4čl. A regl si s tím ne a ne porozumět. Chvilku to fungovalo, klešťákem jsme proměřili protékajíci proud. V luftě jsem to na pár sekund pustil. Paráda, stoupalo to kolmo. Ale po pár minutách, když jsem motor chtěl opět pustit, tak to začalo vydávat hodně divné zvuky, trochu se to točilo, po stažení plynu se to pořád točilo, i když pomalu a za chvilku se to zastavilo. Regl řval jak najatý. Prý se resetoval. Naštěstí se napájení přijímače neodpojilo. Přistál jsem s tím. Dal zpět starou 3čl baterku a vše bylo OK. Se Siriem jsem létal ještě hodinu. Potom jsem začal balit … tam vám bylo ale tak hezky … že jsem přerušil balení a ještě jsem tam mrsknul Stinga. Bylo z toho jen 6 minut, ale pěkných, závěrečných.

Tož, tak. Teď už víte, jaká že to byla ,,Nedělní chvilka poezie“.

fotky: Rajče

video: F3B Dingo

video: F3B Avalon

video: F3F Drops

 

  • nedělní chvilka poezie
This entry was posted in Svah. Bookmark the permalink.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *