No… od léta někteří souhlasně mumlali, že by se mohly dát ještě jednou Donovaly. Postupně se datum upřesnilo a když přišlo na věc, nejel nikdo. Taky Vám tak.
Chtěl jsem tedy vzít na výlet aspoň tatíka, no přidal se kamarád z Ostravice, takže se k přepravě dostala taky maminka a do kufru pes. Ten si to užil asi nejvíc.
Předpověď se ustálila na „čtvrtek pršet, zbytek slunko, málo foukat“… a vyšlo to. Cestou nám tedy vydatně lilo, ale v pátek ráno nás uvítala modrá obloha. Protože na podzim jezdí lanovka jen o víkendech, udělali sme si pěkný pochoďáček… s Pavlem sme lezli po sjezdovce, naši se psem po červené. Pes i přes zdolané převýšení nelenil a snažil se dohnat kterékoliv letadlo, co bylo zrovna v dosahu… V tomto případě je severní strana výhodnější, že neměl kam zhučet. Podle toho jak plazil jazyk sme ho dolévali vodou, aby nelekl. 🙂 Večer sme ho dotlačili na pokoj a byl tam celou noc podezřele hodný… Lanovka pro psa byl druhý den taky dobrý přeqap. No po nejistém nastupování (bez protestů, jen s chůzí námořníka) si lehl pod sedák a čučel ven na tu hrůzu. Nahoře citelně ožil, když zjistil, že „už“ zase může honit letadla a nemusí se drat hore hrbem. 🙂
S Pavlem sme si to řádně užívali. Z nudy jsem naložil na proximu i kravku, aby si to užila taky. 🙂 Chovala se vcelku aerodynamicky a vypadalo to správně pitomě. 😀
A v nedělu přišel zlatý hřebík do paty. Ranní krásná přízemní mlha, větr otočený od jihu, mírně zesílil…. paráda. Občasné mráčky byly v cca 300m, takže spousta místa. (Naši šli se psem raději na procházku, bo ze strže by tam skočil asi jen jednou…)
Jediná chyba byla, že sme museli odjet brzo, takže mi těch cca 100 minut nepřetržitého metání kozelců (ixus dostával dobrou sodu, bo se mi kvůli němu nechtělo sedat 😀 ) muselo stačit.
I nejsilnější větr byl stále v kategorii „zdechlý“, takže ani Pavlovo houbo-ASW nemělo problémy. (nenápadně plazím jazyk na majitele gamy nebo egeho… )
Borůvky už nebyly, ale brusinkama sme se nacpali dost. (zámínka, že jdu „oklikou“ pro letadlo byla trapně průhledná…) Místní nimrodi nás trochu zklamali, když nám oznámili, že mají jeleni říji, takže to co sme celou dobu nadšeně poslouchali, nejspíš nebyli medvědi. No co už. :-/
Lidi, jestli ste za to počasí někdo mohl, tak Vám moc děkuji. Opravdu se to vydařilo. Na to, jak na podzim umí být škaredě, vyšlo to parádně. Tak třeba zase příští rok…
No měli jste se parááádně. Narážku beru, ale já tvrdil od začátku, že musím makatna baráku. šak jsem si parádně zalétal se zbytky sadrokartonu a po lešení a po žebříku a v nedělu aj přímo já, letěl jsem sice jen chvili prdeli k zemi po skluzu po zhnilých skorých jabkách 🙂
Sem nikoho nejmenoval… 🙂