Ratiboř…pro odolnější

No…je přeci jen březen a minulý podař na Olšině byl jen reklama. Dnes tedy zase zpět k normálu.

Edit: přisypal sem k tomu aj nedělu.

Ve srovnání s Olšinou …všechno obráceně. Slunko sme neviděli, teplota kolem nuly (no sníh se rozpouštěl, takže „nemrzlo“), oblačnost „kousek“ nad nama – Marušku to občas lízalo, většinu času na ni vidět bylo. Louka promáčená, přístup lehce blátivý, bo kolem se „trochu“ těžilo a stahovali to dolů na „parkoviště“. Ptáci daleko a panty v zobákoch měli asi zatuhlé, tak nevydali ani hlásek.   A i to jap-blko, co se na Olšině jevilo jako výborná svačina, bylo takové, no…studené. 😀 Bábovka ovšem prima a čaj se hodí vždy. 🙂

… no větr foukal a svah nosil. Co víc chtít? Krom Petra se nás víc nesešlo…. na svah sem se dostal po 2. … a „už“ kolem půl 6 sme šli dolů. Polétali sme důkladně.

A jen pro info…. obec Ratiboř má na stránkách i kameru. Sice nezabírá přímo svah nějak detailně, ale na orientační představu, jak moc má smysl tam jet… pomůže. Kór když se klem trochu ochomýtá voda. Petr jel v sychravu až dešti od Ostravy až po Valmez, co sem pochopil. Na svahu celé odpoledne nic. 😀

Edit:

Na nedělu bylo jasněj, teplej (spíš nad nulou a trochu slabší větr, pocitově snesitelnější ; Olšina to pořád nebyla), viditelnost až na Radhošť a i to jap-blko bylo lepší… akorát sem nechal kabinku doma u nabiječky…sem létal s kabrioletem. :/ Jo…a přijeli sme až kolem 3, tak to bylo kratší, ale funkční. 🙂