Občas i trochu větrno na Olšinu…a využilo se toho.
23. září bylo ještě kolem cítit mokro, ale svah už byl v pohodě… no na protějším poli se konalo představení od Čajkovského v plném osazení… Radek Ocelota, Libor s Mantákem, já s Dingem… a pytlíkář s pytlem, ale ten došel pozděj a už nepřekážel. Všechno prima, akorát já-blout sem se při přistání kochal visením nad hranou zbytečně dlouho, tak mne nakonec poryv poslal k zemi a převrátil… a Dingovi „malinko“ povolilo sebevědomí…. a upevnění nosníku výškovky… dobře mi tak. :/ Při odchodu sme se míjeli se Zdeňou&syn.
8.10 sem teda na svah vezl Müllerovu obskurnost, bo oprava na Dingovi „čekala až uzraje čas“…a kazilo mi trochu náladu, že zrovna nějak nefoukalo a J by bylo možná vhodnější…. :/ Eldorádo je dost těžké. No vytahovat z pytle elektro trup sem byl líný a ten bezmotorák se přeci jen nějak udržel. Luboš měl Vertigo a fungoval taky adekvátně podmínkám. Před plánovaným odchodem nás opět přišel vystřídat Zdeňa&synové… naše smutné konstatování, že se větru už moc nechce přebili motorama. 🙂 Dlabutě nikde a po dočasném dlabutím jezeře na poli jen hnědý flek s naplaveninama na bývalých březích a vymletýma stružkama od vody.
13.10 to podle předpovědi mělo být dopoledné nejistě létatelné a odpoledne mokré a Luboš mne nahecoval…. první porci vody sem koupil už pod svahem…což mi dalo šanci schovat se za trom, kežto Luboš uz tam byl… mezi přeháňkama sme teda nějak polétali ale úplně ta chuť to nebyla. Když se na radaru zežlutozelenila už celá západní Morava a tlačilo se to na nás okaťě u uchatě… prchl sem, bo k autu u rybníka je to asi kilák…nakoupil sem lehce už před rybníkem, no žádná velká pohroma. 😀 Luboš mi tou dobou oznámil, že „už“ jde taky… k auto to mel k posedu výrazně blíž, ale raději sem na něho v Šelešovicách počkal, bo zase to měl po namoklé polňačce dál k asfaltu… přežil. 🙂 Dlabuťe na rybníku spokojeně pózovaly. 😛
Krásné fotky, díky za ně.