Sme prý letos ještě nebyli na Chomýži….
By jeden nevěřil jak dutě zní poklepávání na čelo v sms…. když jeden oznámí kamarádům, že by šlo jít na svah. 😀
No tak dobře, v sobotu sem si užil prase na letišti (opět poježděno od dakého debejla, no s lyžama se přistát dalo), tak v nedělu můžu na svah, přece. Spolupachatele mi dělal Luboš… Moc lidí sem raději neotravoval, bo čekám, ze to všechno ještě střízliví po Silvestru a měli by asi problém vymýšlet výmluvy. :/
Příjezdová cesta byla sjízdná pohodlně, povětšinou holá až po šutr…. až po „křižovatku“ u plotka u lesní školky. Odbočka směrem ke střelnici byla víc zafoukaná….neměl sem úplně chuť tam fabku schovat, tak sem došel pěšky…. je to po rovince a procházka neuškodila. Byl sem ve vzduchu sotva pár minut, než dorazil Luboš se Stingem. Oba máme do tohoto počasí trochu nevhodnou kamufláž, ale sníh nebyl tak hluboký. Krtiny to sice taky neschovalo, ale netrefili sme je. 🙂 Svah nosil použitelně a lesík za zády ještě lépe, takže i na tlačené přemety byla rezerva. 
Někdy před třetí to zesláblo k neužitečnu, tak sme to sbalili. Dvě hodiny nám musely holt stačit. :-/
Cvičně sme se stavili v dědině do Vojtovy hospody na polévku (kulajda byla)… hodnotili sme výrazně kladně, nejen kvůli tomu, že byla i teplá. Prostředí příjemné, obsluha ochotná i dostatečně rychlá…a ve 3 odpoledne „kupodivu“ prázdná hospoda.
Příště zas někde. 😛
