Aby se neřeklo, že sedíme doma, když je pěkně, tak sme šli dělat zase ostudu na Olšinu… 🙂
Podmínky, co do větru, mnohem lepší jak minulý týden, přístupové trasy oschlé. A cesta taky teda zvolena rozumněji než minule, no stále sme neměli odvahu jet k posedu – u osady Olšina sme auta nechali u rybníka, podlezli závoru :roll:, mezi rybníkem a potokem (tj. suchou nohou) přes louku (nevenčili sme psy ani sme nerybolovili, jak doporučovala cedule) a krajem pole až pod svah. Daleko to není.
Teplota sice stejná (kolem 10°C) ale v tom větru nepatrně vlezlejší…. jenže my sme zase byli z minula nepatrně „chytřejší“ a víc sme se oblekli. Navíc se podával moc dobrý čaj (moc cukru a sirupu 
), po jeho dopití nedobrý čaj (bez cukru) … no obojí to bylo teplé, takže to účel plnilo. Dingo byl ve vzduchu přes 3 hodiny a byl už od začátku tak nacpaný železem, že už ani bagetu nechtěl. 🙂 Petr se svým strojem měl časy přibližně podobné. Nosilo to pořád. Ke konci už sem byl líný dávat si pozor a fotil sem si letadla ve vzduchu společně. Přidali se aj nějací ptáci… moc dobré.
A abyste neřekli, že sme škrti, taxme Vám aj nějaké kytky a motýla nafotili. 🙂
