Olšina čtvrtek a pondělí

Pár dní se zase ukázalo vhodných na Olšinu… konečně.

Natěšený zase jak malé děcko… ve čtvrtek sme tam polétali s Petrem. Podmínky dobré, létalo to slušně. Dingo dostal kousek železa navíc a bylo to ještě lepčí. Bohužel při posledním startu zahaprovalo křidélko a tak sem se chvílu trefoval na zem, místo abych slušně přistál. Pole za svahem se neukázalo být tím nejvlídnějším místem k přistání, náběžka koupila hrudu, jinak dobré.

Petr si sice posteskl, že je Viking nějaký pomalejší, ale nijak víc se to neprojevilo. Rosťa zase spokojeně proháněl pytel… každý podle chuti.  Konzultoval sem pozděj požvýkané křídlo s Frantou, který se tvářil, že tomu vlasně nic není, že to je běžný stav…. no mám co dělat, aspoň si to vyzkouším. 🙂

V pondělí sem teda šel „jen“ s Proximou. Podmínky byly úplně skvělé… na Dingoša. Celou dobu sem litoval, že ho tam nemám. Jestli nic neurychlí opravu křídla, tak vidina toho, že budu létat na svahu s Proximou… . Jako, né, že by to byl špatný stroj, lepší jak sedět na zemi, ale cosi tomu chybělo. I přidaných 200g želeleza se trochu projevilo… ale pořád to nebylo ono…. No, ještě sem mohl vzít EGEho abych neremcal na Proximu. Bych se asi rychle uklidnil.

A pod kopcem seděli kluci s pytlem a netroufali si…. 10, místy 12m/s… 🙂 Po cca hodině je to kupodivu přestalo bavit a prchli. Večer by si asi zalétali dobře, to už tak fajn  (pro nás) nefoukalo… no vyměkli, no.

Pozděj přišli Zdražilovi … s DGčkem…. takový malinký drobeček, házalo se to raději ve dvou. 😀 Ale létalo jim to moc hezky. 🙂 Stroj si předávali ve vzduchu, protože je asi nelákala vidina dalšího startu. (kousek videa)

Kolem 6 už sice nefoukalo tak moc, ale zase to už nebylo ani rozbité… „naštěstí“ padáčkáři vyměkli a utekli dřív, takže sme měli kopec pro sebe až do večera. 😀

Ehm… že foukalo i v nedělu sem věděl… a dobří lidé mi přímo ze svahu aj oznamovali jak skvěle tam fouká… 🙂