Radimovo su zalétnuto…

Ve čtvrtek se nás na letišti pár sešlo. Jirku si Radim pozval jako zalétávacího pilota, takže bylo o zábavu postaráno. 🙂

Radim „kdysi dávno“ koupil přes inzerát model, aby si vyzkoušel spalovák… model a ani motor rozhodně nebyl ve stavu, jaký prodávající popisoval a tak postupně proběhla spousta různých oprav a dodělávek. Poslední bylo Jirkovo úmyslné rozlámání a srovnání křídla, protože stroj pomalu prostě letět neuměl. Takže dnes přišla velká chvíle a Su šlo zase konečně do vzduchu.

Na zálet to dostal do ruk Jirka, když už si to křídlo srovnal. 🙂 Stroj nastartovat šel, vrčel, pojížděl a následně i letěl. Trochu se trimovalo, ale rozhodně to bylo mnohem lepší než minule. Po vyzkoušení chování v malé rychlosti šel na přistání a i to proběhlo bez incidentu. Krom toho, že pilotek v kabině se na to už nemohl dívat a čuměl raději někam dozadu.

Druhý start už měl v rukách Radim. Poletoval možná trochu míň sebejistě, ale drze bych mu přiznal, že přistál slušněj jak Jirka před ním 😀 Při Radimově druhém letu si bohužel jedno kolečko usmyslelo, že už ho to nebaví, a odskočilo si na chvíli do obilí…. už sme ho nenašli. Přistání pak teda bylo divoké, ale bez vážné škody. Ráďovi sem slíbil, že kolečka doma pohledám, měl bych mít minimálně 2 z Cessničky… takže by nemusel skončit bos. 🙂 Narozdíl od pánova tvrzení, že to visí na půl plynu sice zastáváme názor, že to spíš sotva visí ve vzduchu na plný, ale to se už může řešit jiným motorem, když stroj funguje. 🙂 Taky už má i důvod dodělat haubnu… jestli bude čas.

Poletovali samozřejmě i ostatní, příjemně bylo až do večera. Dokonce i Hladiš přistával slušně na letiště, takže sme si z něho ani nemohli moc dělat srandu.  🙂

Edit: video z druhého letu Radimova Su… i s kolečkem.