Na chvilku sem vylezl na letiště… podívat se, jestli si ten nejdelší den v roce přišel užít ještě někdo…
Na letišti už byl Milan s Petrem, každý s akrobatem a Jirka s paní … a bez letadla… a trochu posmutnělý. Půjčil sem mu aspoň prase, ať přijde na jiné myšlenky. 🙂 Pozděj se ukázal ještě Ruda….
Létalo se, ladilo se, větr žádný (čteš to Pavle? 
)… spokojenost.
No… a kalendářně nám začalo léto a den se zase bude pomalinku zkracovat a zkracovat… no horka teprve začínají….
Měl sem po ruce jen ixusa, tak to podle toho i dopadlo… nestíhal sem… takže jen do počtu 🙂
