Olšina…

Sobota trochu chladná,větrná, ale na Olšinu prima. Větr si sice nečetl předpověď a foukal občas míň, ale nakonec dobré. 🙂

Vzal sem oba psy… Dinga a Bobu. 🙂 A pak litr čaje pro mne a litr vody Bobě. Přijel sem nějak po 12, u poseda se právě vybaloval Marcel s tím, že tatík už tam je. Hurá, dobří lidé měli čas, nebudu tam sám. Marcel se vydal na cestu přes pole a já Bobě jen tak ze srandy řekl, že jestli chce, ať se drží toho s letadlem… ta sviňa pes tomu asi dobře rozuměl a zmizela mi s Marcelem za kopcem. Kamarádí s kýmkoliv, kdo má letadlo. Taky dobře. 🙂

Přijďa na hranu, dostali sme sprda, že sme Radkovi uhranuli větr, co do té doby slušně foukal…. co už. No nakonec sme se ve vzduchu vystřídali, nosit to aj nějak nosilo. Na druhou stranu aspoň nebyla tak velká klendra. 🙂

Později se ukázala skupinka lidí se samokřídly. Jedno tvarově „klasické“, druhé jako maketka něčeho od starýho Hortena. Sice mne mátly us značky, ale bylo mi vysvětleno, že amici s tím po válce nějaký čas létali, aby zjistili co a jak. Proběhl úspěšný zálet, ale stroji občas taky chybělo víc větru. Stranová stabilita byla v malé rychlosti horší…. co už, bez vocasu.

Boba bez potíží nasedla do auta a doma i vysedla… do schodů už tak nadšeně nelezla… a teď s ní není řeč.

Vznikl pokus o video, ale bude sestříháno pozděj… jestli. 🙂