Víkend pohodový, trošku ufoukaný… 🙂
V sobotu mne ukecávali, zda bych vzal na kábl potenciálního zájemce… Do auta šel tedy Ege, Proxima a Prase po opravě. 🙂 Vyhrožoval sem sice, že má trochu víc foukat, což na první seznamování není kdoví co, ale neodradilo je to. Než přijeli, mělo za sebou Prase opakovaný zálet v západních 5-7m/s…. přežilo uspokojivě. Nic sem netrimoval, nějak to létalo. Jediná změna je místo zlomené vrtule 10/6″ zrovna domaležící APC 11/5.5″…. nevím, no. Při stoupání sem tam zahlídl něco kolem 45A. 🙂 Pár kapek, co za celé odpoledne spadly přečkalo pod plachtičkou, Proxima pod autem. Jinak bylo nádherně.
Na výcvik nemělo smysl brát Easystara. EGE jde do větru malinko naložit… Mladý chvíli zkoušel. Docela mu to i šlo ale nějak mu to nedělalo radost. Po nějakém čase se začal dotazovat, kdy už pojedou…. tak nevím. Asi nic.
Během času postupně přijel Honza (který tam dokázal pěkných pár hodin jen posedávat/postávat a vymlouvat se na větr. Hm. Pravdou je, že když mi z Prasete spadla kabinka, pomáhal mi s procházením kukuřice. 🙂 No stejně jak já něco nachodil, ale nenašel. Až Radim, který sotva vlezl do pole, už ji měl. 🙄 Krom toho, že kabinka prosekla potah na křidélku, žádna škoda. Na letišti „opraveno“ izolepou, doma pak čtverečkem oracoveru. Po zkušenosti teda dobře míněná rada:… pánové padejte tam teď (když už musíte), dokud je to ještě malé… roste to jak potvora. Za chvílu v tom nebude nic vidět. 😀
Hlavu nám trochu motal daký bazmek, co trčel u kukuřice z dráhy. Nerýpali sme do toho nevěda, k čem to tam kerý ďas napchal. No vysvětlení přijelo samo. Teda přijel sokolník a se slovy, že si tam nechal aparátek…. si heblo odnesl. 😀 Má nového ptákoša, prý s ním jde poprvé navolno… a proto nám ho jen ukázal a odjel kajsi dopryč. (prý je na to lepší údolí jak kopec) Jak dopadl nevíme. Snad dobře. 🙂
Radim byl asi hodný, bo ho Viktorka nechala aj polétat s Proximou. (tak hodný, že by si mohl vzít svoje asi nebyl. Musí se polepšit. 😛 ) Aspoň ale na odrážedle se svézt mohl. 😛
Neděle byla taky pofukovací, možná trochu míň. Kolem 4 se mi ozvali Jirka s Evou, jestli nepojedu… jistě, o mne jim ani tak nešlo, půjčují si rádio. 😀 První přistání si vyžádalo posunutí ukašeče vrtule, při čemž Honza zkušeně asistoval… praxe no. Podruhé už přistál jako slušný člověk.
Honzovi bohužel z jednoho křidélkového serva unikl magický dým a to tudíž přestalo fungovat, ale při jeho pověstném štěstí a i přes velmi škaredě vypadající pád, přinesl z kukuřice proximu nepoškozenou… teda až na to servo, kterému se na boku udělala velmi neestetická boule. Hm… hextronic… . Taky sem qůli jednom takovém míchal 285ku… :-/
Příjemná byla návštěva Petra i s děvuchama. Aj letadlo měl… akorát rádio si nebral. Půjčit mu nebylo co, má obráceně ruky. :-/
Hrubeš tentokrát přijel pozdě, jen s malým akrobátkem a zrovna se táhla fronta, takže mu prima dulo… no … když musíš, tak musíš… Odstartoval hrdinně, přistál v celku. 🙂 Prý měl i druhou baterku, ale tam nevím výsledek. 🙂 Nadávání do Fryštáku nedolehlo, tak snad dobré. 😀
Oba dny byly prima. Pofkovalo, horko nebylo, muchy nežraly…. Jen tak dál. 🙂
