Barumka je určitě strašně zajímavá věc, ale na mne to působí nějak asociálně a mám tendenci prchat ze Zlína co nejdřív … nejlépe tam nechodit v tu dobu vůbec. 🙂 A povedlo se.
Radim měl v práci dovolenou a „k svátku“ dostal doma odpolední pobyt na letišti 
… takže sme tam byli celí dva. 🙂 Foukalo, trošku… chvílu ze západu, večer od východu, pozděj vůbec … ale aj to nosilo, nepadalo to, nerozbíjelo to…. byť za větru měla kukuřica tradiční snahu kecat do přistání. 🙂
Jediný, kdo se ještě ukázal, byl Honza, ale až pozděj večer… vytáhl Leguána… ale až po notné dávce povzbuzování… 🙂
V půl na 7 sem odjížděl, vylétaný, vychrochtaný… víc nevím…
