FrSky TARANIS-E, aneb můj víkend s rádiem

To je v mém případě dlouhý příběh. Nicméně popíši(u) ho krátce.

Od července 2016 mám Taranis-Éčko. Dnes 10.9.2017 jsem ho konečně použil pro létání se Siriem (3m, Reichard, el.větroň). Proč až teď? Protože jak je snadné modely v OpenTX napípat, tak to může být i složité. A v mém případě zvítězily obavy ze složitosti nad radostí z jednoduchosti. Pravda, obavy jsem podpořil spáleným servem. To když jsem loni, při prvním pokusu, zapojil všechna serva do přijímače zároveň a než jsem došel v dolaďování krajních poloh „až“ ke klapce, tak bylo pozdě a servo to vzdalo. A jelikož jsem měl po celou tu dobu na Siriovi Martinovo rádio – tak jaksi „logicky“, jsem na přechod na OpenTX nespěchal (ale vzadu v hlavě mě to téma tlačilo).

Jasně, mezi tím jsem v Trns „napípal“ jiná svoje 3 letadla a pomalinku sbíral zkušenosti a snižoval tak obavy.

Pátek a sobotu jsem věnoval přechodu na Trns-E. Dnešní (neděle) dopoledne bylo fest ufoukané, ale jelikož jsem letadlo nastavil dle předchozího rádia, tak jsem to riskl a vydal jsem se na Žabárnu k záletu.

V 9.15hod. tam bylo liduprázdno. Tak jsem měl klid a mohl jsem veškerou pozornost soustředit ke kýženému cíli. Létat se Síriem řízeným Taranisem a konečně ve větroni mít to pípavé vário a napěťové čidlo na pohonnou baterii.

Uspořádání PCB antén jsem „nějak“ vyřešil a jal jsem se zkusit dosah na zemi.

VSUVKA č.1 – pří ztrátě signálu se mi roztočil motor (naštěstí ani jednou mě vrtule nekousla, ale moc nechybělo, tak nějak jsem to totiž nečekal)

VSUVKA č.2 – problém se zapnutým motorem při ztrátě signálu jsem vyřešil dnes „až“ večer. Zeptal jsem se na letišti a poradili jste mi dotazem, zda mám nastavený FailSave. Už mám!

Ale v to dopoledne jsem FailSave ještě nastavený neměl a nechtěl jsem riskovat poškození motoru a případné škody na dalším vybavení letadla (kdyby to leželo na zemi a chtěl se roztočit), tak jsem si musel poradit. Letadlo jsem vsunul pod stůl, křídla opřel o lavice a šel jsem a šel. Letadlo bylo těch cca. 50cm nad zemí a stíněno kovovou konstrukcí lavice. Když rádio mělo spojení s přijímačem i při vzdálenosti cca. 150-200m, tak jsem si řekl, že je to dostatečné a že to mrsknu na oblohu.

Letělo to, řídit se to dalo, vário pípalo a hlásilo výšku a trimem to chtělo drcnout jen do křidélek a v mixu butterfly do výškovky. Jinak vše OK. Dva starty, dvě přistání … čas který jsem pro tuto taškařici měl vyčleněný uběhl, tak sbalit a domů.

Odpoledne jsem zaslechl vzdálené volání …. mohlo by to létat na Růžovém, když fouká ten skoroJih. Tak jsem se tam vypravil, někoho jsem tam i potkal a provedl tak i odpolední test Taranise. Vše OK …, ale přišlo další vzdálené volání, …. prý na Růžové se nikomu dalšímu nechce, a že všichni jedou na Žabárnu. A protože na Růžovém jsme ve dvou/ve třech létali jen chvilku a chlapi už byli pryč, tak jsem to jen letmo sbalil na převoz.

Jak to v podvečer na Žabárně vypadalo bude asi psát Martin. Za mě to bylo OK. Dalším letem jsem si potvrdil, že těch hlášek, které mi rádio v průběhu letu sděluje je až otravně hodně, tak jsem je promazal. S Taranisem spokojenost, Martinovi jsem mohl po roce vrátit Graupnera s Jeti modulem (děkuji).

… a co dál?

Sledujeme předpověď počasí na nejbližší dny, aby jsme zase mohli letět vstříc oblakům.

video: MLZ-Růžové-MLZ

Taranis měl na začátku drobnosti k doladění (nejdřív preventivně epoxidem zafixovat konektory na pákách/to se ještě problémy neprojevovaly, no a když to po deseti měsících přestalo stačit, tak i vyměnit kabeláž), ale zároveň nabízí spousty možností.

video – Sirius v rádiu