Ztracená hodina?

Změnou času se nám odpoledne ztratila hodina světla.

Inspirován klasikem ,, … zkuste to bez drátů, milý Marconi“ jsem ji našel.

Ráno je světla dost! Tudíž jsem se dnes vypravil na letiště KM v 6.45hod. Včera jsem to zkusil po práci a s rychle ubývajícím světlem a oblačností to vydalo aspoň na jeden krátký let 8.24min. Znáte to pořekadlo o té malině a komu že je dobrá, že?

Kluci s kvadrama taky včera navečer létali, mají tam světýlka a možná jde přes ty brýle vidět lépe. Nevím, musím se jich na to zeptat, případně se sám podívat. Na nebi byl větroň vidět obstojně a na přistání to chtělo trasu s velmi krátkým přiblížením. Oproti horizontu totiž nebyl vidět ani ten pověstný p.r.d.

Branky, kterými prolétávají s kradrama už měli uklizené, tak jsem měl celou plochu jen pro sebe. Ne, nebylo to tak dramatické … Ale na dnešek jsem si k věcem k letadlu přidal na večerní létání i světýlka na kolo. Jsou to ta v silikonu a jde to připevnit v zadní polovině trupu. Nemám v plánu létat potmě, ale v šeru by to mohlo být o něco lepší. Třeba to potom bude vypadat, jako kdyby andělé jezdili po nebi na kole 🙂

Navíc na dnešní večer slibují v předpovědi bezvětří.

… přesně jak psal Martin před pár dny. Když na člověka lezou ty abstinenční příznaky, tak se vymýšlí … jak se jich zbavit. Nejlépe létáním.

Světýlka na kolo jsou fajn, ale na krátkou vzdálenost. Kolem 40-50m výšky a podobné vzdálenosti už přestávají být vidět. Opět z toho byl jen jeden 8min let. Dal jsem jedno světlo dozadu na trup. Obě to nesneslo, hodně to rozhodilo těžiště a už jsem neměl, jak to dovážit. Teda, šlo by to, kdybych dal dopředu kameru, ale to se mi nechtělo. Tak bude prostor pro další experiment jiný den.

Dnes navečer jsme létali 3 větroně. Tak to bylo veselejší.