Co takhle zajet na Chomýž… 7m/s, v nárazech víc, západ…. no… až na to, že foukalo tak polovinu, ale i tak… 🙂
Už z dálky bylo vidět, že na svahu nad Chomýžem se tvrdě maká. Co nerozrýpali divočáci (málo), zpracovali důkladně krtci. 😀 Výsledky byly jasné… kdo netrefil krtinu, vlastně ještě nepřistával. 😀
Měli přijet i Zdražilovci. Sice sem jim chtěl volat, bo ze začátku to bylo zoufale slabé a první můj start skončil asi po 7 minutách mrzutého plazení při zemi, ale při druhém startu sem se chytil, takže když přišli, už sem poletoval spokojeně v rozumné výšce, do které se dostávali taky. Jen Rybě se chtělo jen občas. Přinesli si půlku hangáru a řádně to střídali, aby žádný stroj nebyl ošizen. 🙂
Jsem rád, že se probudili ze zimího spánku, bo tyhle dva v zimě venku vidět nebylo…. kupodivu. 😛 Fotit sice nechtěli, ale zato docela ochotně pózovali před vlakem, takže mají zásluhy. 🙂
Dingo z druhého startu sedal po necelých dvou hodinách…paráda… slunko vykukovalo jen sporadicky. Kdo se neoblékl dost, mrčel zimou. :/ Zato cestou domů, už od Hlinska, bylo zřetelně vidět, jak je celý svah hezky nasvícený…. aby sme si zas tak moc nefandili. 
Jo. Bylo to prima. Možná už by mohlo bývat teplej… nebo aspoň zeleněj, ať je to veselejší. 🙂
