Prvního srpna 2018 v 5.10hod. ráno, mi přišlo jako ideální čas k vý/letu. Cesta byla suchá, místy vyprahlá (… jojo, já vím, Buty zpívají, že: ,,Cesta byla suchá, místy mokrá“, ale tohle léto je prostě vyprahlé).
Edit: 2.8.2018
Jo, a taky se říká, že nevstoupíš 2x do stejné řeky. Ono se toho vůbec docela napovídá. A já jsem do té řeky naštěstí vstoupit nemusel ani jednou, neřku-li, že jsem ani nechtěl.
Nápad na létání na této lokalitě (mapa) se zrodil včera večer. Záhlinické rybníky jsem letadlem okukoval už 2x a tohle je nové místo odkud to jde a tak je to po třetí. Navíc se k tomu přidala i řeka Morava. Pohledy a výhledy na rybníky a řeku jsou opět trochu jiné než posledně.
Ráno pofukovalo ještě málo. A tak i jediná možná přistávací plocha se dala využít. Byl to totiž pás trávy mezi lesem a kukuřicí, 15m široký a dlouhý 700m – takže v délce určitě problém nebyl. A jak už to tak někdy bývá, i tady zemědělci zaseli magnetickou kukuřici. Při posledním přistání jsem neodhadl vzdálenost od/nad polem a po zavření klapek jsem prosedl/dosedl do krajních 3 řádků. Bylo to úsměvné a beze škod. Prostě jsem tam dosedl ani ne z půl metru skoro jako vrtulník. Foukalo kolem 3m/s šikmo k ose přistání. Na podmínky to nesvádím, předchozí 3 přistání byla super. Asi se mi rozkalibrovalo oko
