Ratiboř

V pátek malinko foukalo a mne už to strašně tlačilo ven. 🙂

Abstinenční příznaky už byly cítit, po obědě sem začal vnímat větr a kolem půl na 3 už to semnou bylo asi k nevydržení, takže mne „poslali“ na kopec. 😀 Jirka mne sice ukecával na letiště, ale mne ten kopec tak nějak víc láká…. a hlavně v Eldorádu mám nabité baterky vlastně trvale a Dingo byl taky skoro nachystaný…. a maminka na výlet taky chtěla, takže měl aj kdo fotit…  vlak. 😛

Na kopec sem se dostal ve 4. Maminka tam dala řeč s nějakým pytlíkářem, který jí tvrdil, že moc fouká a že se v tom létat nedá… nebyl sem u toho, jinak bych mu to rozporoval.

Bylo krásně. Vánek lehounký, střídavě silnější od východu, chvílalama mírnější SV (většinou s tučnou bublinou, takže se lezlo nahoru…)

3x přes hodiny, sedání chtěné, 1x 4 minuty a sedání nedobrovolně… a 1x sednutí na prdel při odhodu, bo mi podjely nohy, ale letělo to normálně (letadlo rovně a já na zem) a problém nebyl. 😀

Pozděj přišel druhý pytlíkář. Zřejmě hodný člověk, bo mi nedal do zubů ani jednou, byť sem vedl obvyklé drzé řeči. 🙂 Pokecali sme, bo na něho to bylo taky ještě dost. Ale kolem 3/4 na 7 už to lehlo dostatečně, takže on si rozbalil a já to začal skládat. Dal nakonec dva s-lety. Odešel po svých, takže z mého pohledu taky dobré. 🙂 (jak to vnímal on netuším, když vylezl nahoru pro duhý start, vypadal spokojeně)

Na další dny vypadá předpověď už ne-tak-zajímavě, ale absťák sem zase na chvíli zahnal, tak snad semnou bude zase chvílu k vydržení… 🙂 Windguru kreslí zvláštní obrázky na příští týden, takže úplně klidný asi nebudu.