Z ARF rozsypem snadno a rychle… Diamante. … letělo to!

Dobře, Radek tu zkusil rozkývat stavitele k publikování, ale nasadil laťku příliš vysoko a ostatní se asi stydí. Tak teď jeden odstrašující případ, abyste se už nestyděli. 🙂
(funguje to tu už jako deníček nehod a oprav…postupně přidávám)

Před cca 2 lety mi byl za dumpingovou cenu (později se ukázalo, že ne až tak moc :-/) „vnucen“ malý akrobat. Diamante 25e od E-Flite. Ležel dlouho doma než najdu odvahu. Mezi tím jsem pochopil, že akrobat není až tak zajímavý, ale to nevadí. Pořídil sem Funcuba, abych si začal s podvozkem, ale nebyl to asi nejlepší nápad, protože Funcub tak nějak přistává sám a podvozek si nechá líbit opravdu hodně. (ehm… s vyjímkou kolmého zaboření do ledu jak v sobotu. 🙂  Psychicky to neunesl ten plast, co drží podvozek… ale už tam mám bastlo z překližky a v nedělu sem spokojeně blbnul zas. Ony ty 12cm kola … jsou takové smotané lyže.).

Letos sem na Diamante „konečně“ předělal pohon (originál by se nejspíš usmrděl a usypal příliš brzy) a jal se zkoumat, co stroj vydrží. Krom poddimenzovaného podvozku (to je nápad, přidělat pevný podvozek na balsu) a nutnosti vyměnit serva v křídle (po urvání podvozku to lehlo křidélkem na kolo … prý kovové převody…pche.) dobré. No Funcub mne slušně přistávat na podvozek nenaučil, no. 🙂

Začínal sem z toho letadla mít čím dál lepší pocit. I start s přehozeným modelem (lišil se jen drobnostima jako trimy a přehozené křidélka….) to přežilo. (u Graupneru se model dá přehodit za provozu, na Opticovi bych musel vypinat radio)… nežrat to tak baterky, by se mi to skoro začalo líbit.

Čekal sem to dřív. A spíš na ruky.  No nepovedlo se. Stroj se ve vzduchu cukl a přestal sem řídit. Pravda… bezpečně vím jen to, že mi nefungovala výškovka… tu sem totiž v tu chvíli potřeboval. Na víc nebyl čas. Nebohý stroj skončil zarytý 20 cm v poli a držel jen na potahu. Na zemi byl nalezen vyhozený kablík od výškovky a od reglu. Po zapojení vše drze chodilo. Samozřejmě. Mechanicky to na zemi vyletět mohlo, otázkou je, jestli někdo z nich nešel trošku dřív.

Škody: vrtule, haubna, propichly kond na reglu, propichlá baterka (rozebrala se podlážka i se suchým zipem, baterka šla na výlet a krajní článek si užil s přítulným M3 šroubem od motoru… plná dojmů si pak doma pod balkonem pár dní zatouchala, ale už je z ní 2S1P a možná si ještě zalétá u kamaráda jako postrk do větroně… mi je 2s málo užitečná) a trup rozebraný jinde, než se plánovalo. Mírně nahlodaná balsa kolem kabinky. Šroubky M3 od motoru se tak svíjely smíchem, že sem je musel mírně přiudremlit. :-/

Dlouho ve mne hnila myšlenka to „jenom“ podlepit… no … naštěstí mi někteří dobří lidé dali jasně najevo, co si o tom myslí. 🙂 Ehm… pur pěnu sem nepovažoval za správné řešení, ale zpětně si nejsu jistý, jestli to, co tomu stroji provádím teď není ještě potupnější. 🙂

Akrobat jako takový mi až tak moc neříká (co taky s letadlem, které si za pár minut vyžere baterku a musí na zem, že 🙂 ), takže vysypat 3.5kKč (výprodej) za nový se mi moc nechtělo. 2kKč za samotný trup už vůbec ne. To, že dám do vybavení možná víc, je druhá věc, ale beru to jako výzvu. Minimálně to zkusím. Není tam nic, co bych nemohl nacpat do kamen i následně. 🙂 Pro pokus o opravu mluvilo i to, že doposud sem kromě houby nespravoval nic. (ok, ještě proxima…laminát, ale tam zas tak moc škody nebylo)

V každém případě není v plánu zrestaurovat umělecké dílo, ale dostat to do vzduchu. Hnusné to bude určitě.

Sem si tedy jeden vikend sedl a začal pomalu zkoumat, co s tím. Postupně sem nahrubo rozměřil (pochopil je silné slovo) jak to měl číňan (asi) udělané a začal to čmárat v Googlím Sketchupu.

Nepříjemnosti byly 2. Jednak byl stroj z pola v palcových jednotkách a druhak místy nebyl. 🙂 Naštěstí originál trpěl jistou mírou symetrie… kromě budky od motoru, ale tam zase autoři nějak šetřili lepidlem, takže část dílů se jen vzájemně pustila a pobíhala vesele kolem a štěkala na listonoše.

4 různé tloušťky překližek se mi nějak nechtělo řešit…. načmáral sem to tedy pro 2 a 3mm. Po konzultaci s panem Hálou, že jeho stroj řeže nejraději topol a ten má v 3mm… sem to nakonec dále zjednodušil. 🙂

Pozn: Kdyby se to náhodou někomu hodilo, pan Hála je modelář z Vizovic, který si pořídil moc prima hračku – cnc laserovou řezačku, či co to je. Pokud tomu dobře rozumím, je schopen řezat balsu a topolovou překlížku. (nevím přesné max. rozměry, plete se mi něco kolem 25x35cm) Dodal sem mu podklady přímo ze Sketchupu (aktuálně jen exportované pro verzi 7) a druhý den sem měl vyhryzáno. Kdybyste ho hledali, tak stránky má ZDE. U ceny si nejsu jístý, jestli se mu vůbec zaplatil materiál…

No. Výsledek z cnc byl moc pěkný, šlo to složit na sucho a drželo to pohromadě. 🙂 Laser byl seřízen tak, že propálil celou výšku překližky, jen sem tam nedořezal, takže žebra visely na vláknech pěkně na místě. Když sem obrušoval hrany (výřezy z laseru mají zuhelnatělé hrany, které jsou „prý“ křehčí.. nesajou lepidlo ) , krásně to ještě vonělo.

Politický problém bylo lepidlo. Máme na letišti zastánce obou směrů. Epoxid vs. PVA (obecné bílé lepidlo). Epoxid je dobrý, pevný.. jenže bych ho míchal pořád a dlouho by schl. A já su líný tvor. PVA taky něco udrží, ale není moc na vylévání… ale zase když je někdo prase jak já, má PVA jednu nespornou výhodu. Když se potřebuju poškrabat na nose, umyju to pak i vodou. S rukama od epoxidu by to nebylo tak jednoduché. 🙂

Postupně sem to tedy začal patlat k sobě. Jistá míra gramlavosti. O některých koncích už v době natírání lepidlem bylo jasné, že „tak to být nemělo“, u ostatního to bylo jasné po zatvrdnutí…. sice si stále dobře pamatuji slova pana Kolaříka, že letadlo musí být slepeno křivě aby mohlo zatáčet, ale … nevím, jestli až tak moc. 😀 (pravda, taky to je výrok z doby, kdy sem lepil svého prvního Easystara a ten dobrý muž asi nechtěl hned odradit potenciálního zákazníka… jenže ES snesl hodně a ještě letos létal… aktuální stav netuším)

V současné době je v plánu vyrobit z balzy spodek potahu pod/za haubnou (v originále kulatý… asi si užiju).
Trapně sem netrefil oblouk nad křídlem (oblouk zhruba ano, ale vzdálenost ne), takže tam se taky bude ještě něco budovat… ale zase teď nasadím krídlo ikdyž pod ním skřípnu kábl od serva. 😀
Potah bude kapitola sama pro sebe.

No co… zem to srovná a kamna si to přeberou. 🙂

Panu Velebovi mockrát děkuji za rady i za kudlu. Výborně se s ní zadlabávají 6hrané díry pro malé matice (nohy od FunCuba). Tam se s lámacím nožem nedostanu. 🙂

Moc bych chtěl taky poděkovat všem dobrým lidem, kteří mi opravu nabídli, ale nějak mi nepřijde správné, abych já rozbíjel a oni spravovali. To by taky brzo nemuseli stíhat. 🙂

---

Předběžně se ještě veřejně zeptám: Potah (původní) je udělaný folií, kterou když zkusím sundat hrubou silou, zůstane mi v rukách místy čirý plast a bílá sviňa zůstává na balse. Mám to tam nechat (líný su, to zase já jo) nebo se to snažit dostat dolů všechno, he? Hrubým šmirglem to jde, akorát to po mírném zahřátí měkne a zalepí šmirgl, tak musím pomalu. Potahovat to (snad někdy) budu bílým Oracoverem, takže bílá by mi v principu nemusela vadit. Určitě asi nenajdu potřebu tam nadělat tu hromadu barevných kosočtverečků. 🙂 (maximálně mi doma leží kus červené monokote…)

---

Edit 2013.01.24: Pomaličku přidávám budoucí palivové dříví kde se to zrovna jeví vhodné… měl sem mezi trupem a křídlem asi 3mm díru… pokud bude blbě seřízené křídlo, přijde to zase odbrousit a převrtat díry… uvidíme. Drze sem si to zkusil i sešrubovat. Nějak to přisobě drží….  i to přejde. 🙂 Moc mne taky těší, že sem se zbavil palcových šroubů u podvozku (ikdyž sadu klíčů už mám, kdyby někdo potřeboval)… přeci jen… 7/16″ … no co je to za blbost. :-). Takže jediný palcový atyp mám nylonový šrub od křídla, ale ten má drážku na šrubovák…. doufám, že ho nezlomím předčasně, těžko bych sháněl. (to spíš zase rozsekám kus letadla abych mohl vyměnit maticu :-/ )

---

Edit 2013.02.22: hm… zase se ukázalo, že moc neuvažuju. Kola se „normálně“ mají sbíhat. Tomu rozumím.
Nicméně u lyží to asi výhoda není. 🙂 Nicméně mne to neodradilo a dnes v noci (protože nesněžilo, narozdíl od předpovědi na vikend :-() sem nebohé diamante přidělal lyže a prohnal sem ju (bez křídla) po zahradě…  přes léto slouží jako bramborová miniplantáž. Rejd (…nebo důvěra v ruky?) není kdovíjaký, takže sem často dojel někam k dorazu a bez osobního pootočení to dál nešlo, nicméně i ty sbíhavé lyže chodily vcelku rovně. Řiditelné to bylo i v hodně nerovném terénu. Posud spokojenost. 🙂 (fotky jsou několikavteřinové expozice ze stativu, proto tam „nějaké“ světlo je)

---

Edit 2013.02.23: Tak. A je to. Kolem 3 přestalo pršet, tak sem to jel rozbit dřív než roztaje sníh….

Na letišti nikde nikdo, jen na protější stráni opět čekali srnci, jestli bude nějaká sranda. Preventivně sem na chvilku letadlo zapichl čumákem do snihu, aby vědělo, co ho čeká, když se nebude snažit. 🙂 Přidělat křídlo, přibližně zkotrolovat těžiště, křidélka…. při rzjezdu se to trochu lepilo a mělo snahu lehce přepadávat na vrtulu, ale výškovkou to šlo držet rovně… a pak stačilo trochu zatáhnout a bylo to ve vzduchu… Postupně se mne zmocnilo takové mírné nadšení, bo to nikam nepadalo a chovalo se to vcelku mravně. Trimovat nebylo co. Přistání mi přišlo pohodlnější jak na kola. (teda i s tím, že se dalo přistát kamkoliv, protože pole je jedna krásná rovina). Z baterky sem za 5 minut vytáhl cca 1,6Ah. Bohužel od Rackove se nenápadně ploužila mlha, takže druhý start už sem nepokoušel. Z letiště sem odvážel CELÉ a NEROZBITÉ letadlo. 🙂 Všem, kteří mi pomohli to dát dohromady ještě jednou mnohokrát děkuji.

Pro případné zájemce: 1.7kg i s lyžama a 3s 3.7Ah aku. (ehm… bez nabaleného sněhu)

---

No… slezl snih, sundal sem lyže, našruboval kolečka a poletoval. Létalo to vesměs rovně, bo na víc sem se zatím necítil. Přistání byly žalostné a při jednom (posledním) sem sekl křídlem o ceduli „neničit“ a … kupodivu zase prdl trup, takže pokračuji zhruba tam, kde sem přestal. (na křídle jen drobný vryp) Fotku vejpůláka nemám… tak až z doby, kdy to nějak drželo pohromadě.

---

Edit 2013.05.28: Tak. Slepeno „nejak“, letelo to. Pristalo to. Povazuji za vyrizene. (do dalsiho pruseru)

---

Pořád něco. Když povolila překližka od podvozku, vydlabal sem druhou… jako kompozit … 3mm topol (protože ten díl sem měl) a z obou stran 1.5mm letecká… Nebýt toho, že sem navrtal díry  pro šrouby obráceně, bylo to skvělé… převrtal sem tedy i ty hliníkové nohy a je to ok…

---

Edit 2013.06.29… …teda.. bylo to ok. Pomalu sem s tím přestal létat opatrně a začal zkoušet kraviny… selhaly ruky a v plné rychlosti to křáplo do pole. Podvozek pryč, trup napůlky (rozštípla se jedna přepážka v trupu), a motor nějak divně hrkal… křídlo zase přežilo… asi.

Po sundání haubny sem zjistil, že jsou asi „jen“ povolené m3 šrouby, které motor drží. Po bližším ohlodání sem se šroubům omluvil, protoe ty zůstaly stejně dlouhé, ale při nárazu se zhňácly distančky (smrk)… přeci jen to byla rana. :-/

(2013.07.06 už to „zase“ letělo… )

---

Edit 2015.05.22: Milý deníčku, už je to zase posehmkažené … bůůůů…

Fajn. Letošní zimu sem konečně zase vytáhl lyže. Hurá. Povolil akorát plastový držák ostruhy. Nějak mne neuráželo létat s lyžama bez zadního kola a létal sem na sněhu i tak. Po zimě to bylo nutno nahradit. Při pokusu o narovnání ostruhového drátu, abych ho někam dostal tento prdl. Pružinová ocel a mosazná trubka vlepená do „V“ z překližky jako vedení… Funguje to, byť to nějak krásné není.

Že mi jeden při nasedání do auta urazil rožek křídla (to ucho vedle křidélka) je jen kosmetická vada. Přilepeno natupo, fungovalo. :)… užil sem si to celý jeden start.

Další rána přišla v zápětí. Pes honící letadlo je sice srandovní, ale při rozjezdu je problém, že se leze pomalu, aby se nesekl pes… a pes to sviňák obíha dokola. Malý pes pomalu jedoucí letadlo (většinou) obíhá poctivě, ale pro vlčáka je směrovka žádnou překážkou… vzal to tedy zkratkou a tak ji nakop. 🙂 No dobře. Tak se aspoň projevilo, kde nebohé vietnamské děti (nebo kde že to E-flite staví modely) taky šetřily lepidlem… v ostatních místech trochu povolilo dřevo. Vypadalo to blběj než to pak bylo. Víceméně sem jen prořízl/orval folii naskládal dříví zpět, kde mělo být a trochu víc přilepil. 🙂 Předpokládám, že sem zase vyrobil nějakou aerodynamickou sprosťárnu (krom přidání váhy na ocase), aby to letadlo létalo ještě víc šejdrem…. no co už.

---

Edit 2016.01.03:  A další… jeden léce nízko a pomalu, aby to pak nemusel sbírat po poli daleko od sebe…. a šteluje foťák… a už to je. On totiž napadl sníh…. trošku. 1.1. byly dva starty pozdě večer, aby se vyzkoušely lyže. 2.1. dva s blbým dopadem. Trup tradičně napůl, křídlo mírně propichané… vlastně to není tak hrozné, jednotlivé díly ležely ani ne 10m od sebe… a nejvážnější škoda byl zalomený šroub na přidržování křídla. 🙂 Kolem 9 večer už sem měl menší díry zalepené, v 11 už schnul trup. Ráno potah a 3.1. v 1 odpoledne na letiště. 🙂 Vylétáno 7 baterek, chodí to zhruba stejně dobře jak dřív. Za mne spokojenost, zima může skončit, lyže sem si užil. 🙂

---

Edit 2016.08.20: Čistě kosmetické záležitosti… Přistával sem víckrát než by bylo zdrávo, mezitím se i otočil se větr (ale slabý) a když sem přeplachtil letiště a skončil na rozhraní s polem a hrábl po plynu, 2 roky unavené baterky to nedaly…  no prostě pád na ruky-hlavu. Nic vážného se nestalo. V křídle propichlý potah od vrtule… která se i s půlkou trupu vyskytla trochu jinde,no… jak říkám, čistě kosmetické oděrky. Druhý den slepeno, následující potaženo a opět to léce

---

Edit 2017.06.16: Tak. Skoro rok bez oprav… 😀  Na rádiu zůstala cessna a prase odstartovalo. Obráceně výškovka i křidélka. Prima věc.  Trup přeražen o něco důkladněj, třísek kolem o trochu víc. Podvozek to končně zase taky nedal. A v křídle se vylomil jeden kolík… to pude. 🙂 V nedělu odpoledne (06.18) už trup držel pohromadě. Ještě to nějaký čas zhltne, ale půjde to. 😀

2017.07.01 Doplněny berle, pro případ úrazu. Proběhl „zálet“… při západním, trošku nárazovém větru, cca 6-8m/s, nějaké trimování možná proběhne časem… Funguje to. Při 3. startu odpadla kabinka do kukuřice a prokopla potah na křidélku. Zalepeno izolepou, kabinka nalezena, létalo dál. Večer opraveno křidélko a následující den vše důkladně proletěno… při podobném větru. 😀