Teď už vím, jak to ve Slovinsku s létáním dopadlo. Takže …. bylo, nebylo …
Moc se s tím psaním mazat nebudu. Kde budu ve Slovinsku létat, bylo dáno tím, kde seženeme ubytování. Cílem cesty do/přes Slovinsko, totiž bylo udělat výlet dětem, na cestě zpět z Chorvatska. A létání? To měl být a byl bonus navíc.
Ubytování (mapa) a ejhle, když jsem ráno vylezl z chalupy a šel na nejbližší louku, tak akorát začínalo foukat kolmo na hranu. Nejdříve jsem to tam mrsknul jen tak – kamerka byla na kšiltovce. Další let, ten už byl s kamerkou na kabině, protože vítr začínal zesilovat a potřeboval jsem něčím zatížit letadlo. Balast do Siria jsem s sebou neměl. Proč? Protože nevím, kde je. Buď ho ještě najdu někde ve věcech doma, nebo jsem ho vytratil někde v Donovalech. Ale co, je potřeba si umět poradit. Pro tyhle případy vozím ještě pár kousků závažíček s sebou. Stačilo tři špalíčky izolepou zakluntovat k sobě a kde vzít potřebný sucháč, abych to mohl usadit v trupu? No přece – servat ho z baterky! A jak jsem to vymyslel, tak jsem to i udělal.
Sirius si to dopoledne užíval jak svahování, tak i termiku (skromnou), tak i motoru – však, proto tam ten motor je.
Druhý den ráno nefoukalo vůbec, tak jsem vyšel na louku o kousek výš a jen tak jsem si poletoval – to jen tak mimo jiné znamená, že na kabině byla zapnutá kamerka s puštěným nahráváním nebo focením. S přibývajícím časem vítr zesiloval a svah už začínal fungovat – ale došel čas, vyhrazený ku létání. S eFkem, by se na svahu bývalo dalo zadivočit.
K poledni jsme se přiblížili více k horám, ale tam se létat z vícero důvodů nehodilo. Ale bylo tam hezky a děcka to tam bavilo. Takže super.
Že by konec? Naštěstí ne. On ten srpen se móóc povedl. Začalo to parádním létáním v Donovalech, pokračovalo Chorvatskem, potom Slovinskem a závěr – to bude na další samostatný článek (však čtení je dobrovolné).
fotky: Rajče
video: na svahu
video: nad svahem
