Olšina – úterý

Úterní předpověď byla „normální“ … 6-8m/s, v nárazech trochu víc… no odolej, když je tak hezky.

Období dešťů před chvílí skončilo, parkovali sme raději u rybníka. Sice je to dál, ale zase pak jeden nemusí shánět traktor… nebo hever, když svůj utopí…eh. :-/ Navíc na poli pod svahem jsou travnaté pásy, z toho jeden hned u kraje, takže přístup je relativně čistý. Slabší povahy pak může odradit stoupání… Šášule byl na kopci jen o chvilku dřív než já, ale už dělal všemožné gesta. Rosťa přišel po nás a z timestampu fotek vyplývá, že to dal za nějakých 8 minut.

Teplota na flanelku a na kopci obléct bundu proti větru. Ideál. V toto roční období je to pořád skvělé. Chladno začalo být až kolem 5, kdy slunko začalo porůznu zalézat za mraky.

Vzduch byl slušný, výslovně hluchých míst nebylo, větr stabilní…

Chvilku po nás si přišel na svah posedět nějaký klučina s padákem… ale jen na chvíli, pak prohlásil, že to na něho není a že se po 4. ukáže zas…ukázal. Dal 3 skoky a šel dom. Podle všeho to ze Zborovic nemá tak daleko.

Po páté hodině, když odkvačil motorák se „prohnal“ po trati, rychlostí chromé želvy, podivný náklad. 6 sypáků, na konci postávali oranžoví človíčci… nevím co to bylo. Spočítal sem to asj na 7km/h… 🙄 Technický zádrhel na stroji nebo trati, nebo příliš těžká souprava… v každém případě auta na přejezdu na něj čekaly dobrých 5 minut. 😀 Takže jak na fotku s vlakem máme u motoráku čas sotva na 2 průlety, tady mohl Zdeňa létat jak chtěl, bo vlak v důsledku čekal. Bohužel už za horšího světla.

Domů sme slézali večer. Spokojení… a někteří už v tu dobu byli přesvědčení, že středa by taky šla…. asi šla, ale mne se to netýkalo.