Olšina…

V rámci užívání-si začátku „vichřice“ sem v nedělu vystrčil nos na kopec…. sám jsem nebyl 🙂

Předpověď byla jasná – bude to krásná létatelná neděle. 6-7m/s, ze začátku i slunečno…ok, ten 1°C občas někoho odradil.  2x nohavice, 3 rukávovitost, a na kopci přidat z batohu další vrstvu obojího navíc, bo jinak by tam jeden vylezl předvařený… no a s čepičkou a rukavicama jednomu vlastně nic nechybí. Termoska s litrem čaja byl bonus.

Prima. Parkoviště u rybníka plné… huh? Z toho 1 byl maník, co šel s pilou na násadě na jmelí (přý na čaj). V půli cesty mne minuli dvá pytlíkáři. Na dotaz, jestli to přestalo nosit odpověděli v opačnném směru. Výborně. Jeden byl nějak víc od bláta, ale raději sem se neptal. Šel po svojich a to je v tomto ohledu dostatečný úspěch.

Na kopci byl Honza s paní. Střídal samokřídla. To, co vypadá víc jak maketa sice nechtělo chvilkama úplně poslouchat, bo foukalo mírně hrbatě, ale jinak si to nenechal zkazit. (a samokřídla jsou, pravda, už z principu konstrukce odolnější) Pózování před vlakem zvládl. Po jedné vyhlásili odchod, takže sem zbyl na kopci sám.

Poletoval sem s Dingem. Co taky, když fouká. 🙂 Po nějaké době přilezl na kopec Šášula…. a na oblohu se natáhly mraky. Pocitově to bylo trochu „jinačí“… slunko přeci jen cosi uhřeje. 🙂 Horten (aby se nepletl s tím Honzovým, tak žlutý…) i Fosa se do vzduchu podívali. A poslení kdo se ukázal tak Zdeňa… a aby mu nebylo smutno, vzal celou rodinu. 🙂 4 letadla ve vzduchu už působily sice trochu divoce, ale obešlo se bez problémů. 🙂

Slibovaných 7m až do noci trochu nevydrželo. Zesláblo to, tradičně. Kolem půl 4 se balilo.

Podle toho, co hlásil Šášula, létalo se i v pondělí… to mělo foukat „malinko“ víc. 🙂