Fouká? Fouká. Takže podle směru větru se zvolí kopec a jde se….
No. To že fouká je teda pravda, ale že je kolem nuly… hmmm. Olšina je ale jižní, sluncem zalitý, svah, tam to bývá na košulu ještě v říjnu…. přece to nebude tak hrozné, že. 🙂
Po poledni slibovali sice nejsilnější větr, ale taky nějaké přeháňky, takže sme se slezli trochu dřív. Rybník leží asi od sluncem zlitého svahu trochu dál, bo byl zamrzlý. :-/
Cekově sme se teda slezli celí čtyři. Létalo se na střídačku, občas i ve dvou. Dopoledne se svahu občas nechtělo, chvilkama aj vůbec, ale úderem 12 se probral větr, bo si asi přečetl předpověď… což idylku vyhřátého svahu mírně nalomilo, ale kompenzovali sme to další vrstvou oděvu nebo pohybem…. plete se mi něco o 5-6, ojediněle 8m, ale nějak mne to nevzrušovalo. Kopec fungoval a cifra nebyla podstatná. 
Někde za Zdounkama občas mizely kopce, bo tam asi „malinko“ sněžilo, ale to se nám nemohlo na jižním svahu stát. Tam když doletěla, tak jen sem tam vločka. V každém prípadě se polétalo důkladně a někdy kolem druhé sme to slavnostně rozpustili a vydali se k domovu… spokojení. Kdo ví kdy bude zase tak hezky, aby se dalo vylézt na kopec, že. 😛
Že je skoro na všech fotkách Lubošův blaník je normální, bo jinak tam létaly akorát násady na smeták…. a pak dva „živé“ větroně, ale ty brzo zmizely v mraku nebo kde… 🙂
