Cože? Poprvé na kopci? Co je to za blbost? No, není to ,,úplná“ blbost.
Neděle dopoledne. Fouká a mrzne. Mrzne, ale málo. Od nočního mrazu se teplota ráno začíná blížit k nule. Fouká JJV. Holešovská meteostanice ukazuje směr 130-170° a sílu 3,9-7 m/s. Předpověď na CHMI ukazuje po 13-té hodině sněžení.
Co s tím? Já bych věděl.
Na ,,starých“ webovkách mají holešovští čmeláci rubriku ,,SVAHY V BLÍZKÉM OKOLÍ„. A že se mě to blízké okolí týká, tak už mám docela dlouho spadeno na vyzkoušení dalších svahů.
Vypravili jsme se s Ditou kolem desáté na kopeček nad Dobrotice. Jirka Chvátal to v článku z února 2009 popsal podrobně a přesně. Jak cestu, tak i podmínky na svahu. Otázkou bylo, jakým letadlem si osahám nový svah? Sbalil jsem 2 letadla. Sirius – má vrtuli, je obouchaný a tudíž pro dobrodružství prozkoumání nového svahu vhodný. Fosa – když to aspoň trošku fouká, tak se udrží a zážitky s ní jsou dost dobré.
Vyjeli jsme na kopec. Foukalo tak nějak nárazově – málo, velmi málo, trošku víc. Směr byl vyhovující. Nebylo to kolmo na svah, ale jen pidi zprava. Začal jsem skládat Siria. Co to? Větřík zesiluje. Hmmmm – váhám, váhám, už neváhám Sirius jde zpět do krabice a skládám Fosu. Jen jsem vysypal z trupu polovinu kvichtů. Na úplně prázdný model to není.
Letadlo je OK, fotografka Dita je OK, tak …. mrrrrssssk tam s tím.
Letělo to 20 minut. Na první prozkoumání a s ohledem na povětrnostní lednové podmínky to bylo dostatečné. Kopec hranu nemá, převýšení je malé, ale funguje, elektrické dráty na stožárech jdou zleva dolů k Dobroticím a do cesty mi neskočily. Výsledek? Spokojené polétání a příslib, že tady nejsem poprvé a naposledy, ale že se tady rád vrátím.
Fotky – světelné podmínky dnes nebyly focení příznivě nakloněny
