Donovaly …

Přišel čas dovolených a někdo prostě k móřu nechce. Naplánované bylo dopředu, počas sme si nevybrali, ale bylo to dobré…

Libor vzal na výlet „jen“ EGEho, bo na Leguánovi si udělal drobné bebinko. Mi do auta vlezla Proxima aj Dingoš. A protože nám dělala společnost aj Monika, měl sem to napůl chodicí a napůl létací.

V úterý sme přijeli odpoledne a ještě vyjeli lanovkou hore. (12E tam, 14E zpáteční, komu se to nelíbí, sjezdovka je zdarma… 😀 ). Severní svah nosil hezky. Aj na blbosti vyšlo… a protože sme byli natěšení, odcházeli sme v 7 a oddupkali si sjezdovku. (lanovka jezdí to 6)

Mírným překvapením bylo, že na Goralu jsou v po-čt jen do půl na 8… dřevěná cedula hlásala něco jiného, ale… co už. Hlady sme netrpěli.

Ve středu sme si udělali kolečko přes Kozí chrbát… po neshodách s autobusem i s cestou do Korytnice pěšky. Odpoledne sme vzali poletovadla a vyjeli nahoru. U lanovky sme míjeli „přelétaného“ Rosťu. 🙂 Nepatrný jižní větr dal Liborovi šanci na 20 minut poletování a pak sme se přestěhovali zase na sever…postupně to začalo chodit. Lanovku sme stíhali dobrovolně, bo nožičky se velmi přesvědčivě tvářily, že se jim na sjezdovku znovu nehce.

Čtvrtek byl poletovací. Přijel Petr a Herbert. Foukalo málo. Nám to chodilo tak nějak do počtu, spíš termika, ale zato se to náramně líbilo pytlíkářom.  Občas shazoval celý svah, bo se 200-300m před svahem urvala bublina jak krawa a sála si vzduch kde to šlo… větr byl slabý, tak to nepřetlačil. Působivé, ale bez zálohy motorem by to bylo o strach…. vario šlo i hodně do mínusu, než se něco našlo.

V pátek sme si s Monikou sjeli busem do Horného Jelence a prošli si kousek hřebenovky přes Šturec, Motyčianskou hoľu na Zvolen… Tam sme chvílu pokecali (k ostatním přibyl Jirka s Lubošem a na cestě byl Juraj) a vydali se dolů…po červené, pro změnu. Bylo už pozděj, než sme pojedli, už bych to rozumně nahoru s letadlem nestihl. No ošizený sem se necítil.

V sobotu ráno sme odjížděli, mělo „konečně“ foukat, ale podle svědectví přítomných to bylo vynahrazeno nízkou oblačností. :/

Ubytovaní sme byli na Zorničce (hned vedle Magury, bo ta byla plná, když sem se začal zajímat). Sice mají „nezvyklou“ zavírací hodnu (22-07 zavřený vchod a nepředpokládá se pohyb osob, takže klíčky od vchodu nedostanete. Bočním vchodem jde aspoň ráno prchat na bus a podobně…stejně nám ujel 😀 ), ale jinak prima. Snídaně pestré, personál ochotný…. a k lanovce i na autobus blízko. 🙂

A kartičku od lanovky sem zase zapomněl vrátit, takže tam budu muset zajet ještě jednou… 😛

Fotky z pátku a kousku soboty třeba doplní i Luboš, který krom poletování taky vesele fotil. 🙂