Nádherné počasí a skvělé podmínky, byly o víkendu na Olšině.
Podle předpovědi to vypadalo, že v sobotu možná a v neděli určitě. Když jsem ale v sobotu před polednem vyšel před barák, kde jsem dopoledne trávil s malířským válečkem a cítil jsem, jak to skvěle fouká, tak bylo rychle rozhodnuto.
Ve 12.55 hod. jsem už byl v luftě a užíval si parádní podmínky. NE, nebyl to laminár. NE, nebyl to čistý jih. NE, nebylo to dobré. ANO, bylo to úžasné. ANO, článků o létání na svahu je tady víc, jak o létání na letišti a ANO, těžko se píše něco nového, jiného či fotí něco jinak. Protože o všem jsme už tady s Martinem psali a fotili a fotili a psali. A přesto to tentokrát bylo na svahu opět jiné a fakt úžasné.
Pravda, v sobotu jsem byl na svahu sám. Ti nejbližší z našeho úzkého okruhu svahových nadšenců / závisláků z různých důvodů prostě na svah nemohli, nebo závodili jinde (Križná). 3 hodiny jsem si na svahu pobyl a kvalitně zalétal a kolem 5-té, jsem už měl v rukách opět malířský váleček.
Neděle
To bylo na svahu nezvykle čilo. Začalo to tím, že při příchodu od posedu, jsem viděl, jak si na svahu užívají létání havrani, bylo jich 7. Čím jsem byl blíž, tím více se vzdalovali, ale ne všichni. Jsou to ptáci zvědaví. 2 zůstali a chvílemi jsme létali společně – občas se přidali i další. Létání s ptáky má tu výhodu, že si mě na nebi hlídají, mají to blízko, mají reflexy a odhad a tak to tam můžu na nebi prát ,,hlava nehlava“ jak mi dovolí vzduch a oni vždycky vymanévrují a není žádná kolize. Kéž by to tak bylo i s modely.
Od Martina jsem věděl, že odpoledne přijede i s Liborem. Stalo se. Když se vypotáceli (Pamatujete? V neděli bylo 30°C) na svah, šli od rybníka, tak jsem byl už víc jak hodinu ve vzduchu, takže přistát a vystřídat se, už mi přišlo tak akorát. Zatím, co kluci létali, krmil jsem palubní baterku NiMH z bandasky (LiPol) a do sebe lil vodu. Po sobotní zkušenosti, jsem si vzal o flašku vody více a dobře jsem udělal. Létáním jsme se dobře bavili, vzduch i tento den dovoloval rychlé průlety, přemety, výkruty, zkrátka divočinu.
Přišla návštěva. Na poli za námi se objevila nejdříve jedna postava a chvíli potom i dvě další i s kusem letadla. Byli od Hradiště a i když to sem mají vlastně kousek, tak se sem vypravili poprvé. Tak jsme zabředli to družného hovoru a odpoledne bylo ještě příjemnější.
V pozdním odpoledni se ukázali další 2 lidé, tentokrát bez letadla. Od nich jsem se dověděl, cože to bylo v sobotu u posedu za auto. Auto bylo prázdné a na svahu ani noha. V sobotu se totiž podařilo pytlíkářovi chytit na Olšině správný stoupák(y) a přistát až v Jeseníkách. Super výkon hodný gratulace.
Kolem 17.30 hod. byl vzduch už tak nějak chcíplý (ale to jsme věděli, to počasníci hlásili předem a trefili se), tak jsem to zabalil a tradá domů.
Vzhledem k tomu, že v předpovědi ukazovali, že týden nebude létání přívětivý a v těchto hodinách (čtvrtek) se to potvrzuje. tak jsem o to radši, že se sobotní a nedělní létání vydařilo.
Krátká videa na YT: klik 1, klik 2, klik 3, klik 4, klik 5, klik 6, klik 7, klik 8, klik 9
