Znáte to. Spadnou první 3 vločky a děcka už tahají saně po schodech. Těžko jim vysvětlíte, že je ještě brzo. 😉
Prase mělo lyže (variace na toto) už od minulé zimy nachystané a byla ve mne ta skvělá vzpomínka, jak parádně se s nima přistává, protože se může přistávat všude. Takže když se objevil první sníh a vypli větr… šel sem prase trochu prohnat.
Tak „sníh“ byl, pravda, jen poprašek, ale na dráze to bohatě stačilo. Ta možnost přistávat kdekoliv jaksi padla, bo pole ještě zdaleka nebylo přikryté a to cháchěří, co tam letos zimuje, bylo pěkně přimrzlé… asi by se vztekalo, kdybych ho trefil. Cesta byla jen mokrá, takže kdybyste někdo měli málo lyží a dost drzosti… i tak by šlo. 🙂
Ukázal se tam na chvilku Jakub, byť bez letadla, tak se chytil foťáku. Konečně se nemusel otravovat s Ni-konem. 😛
A taky sem zkusil maličko Proximu… zatim s pomalou a neskladnou A3100, ale nový ixus se už chystá… 
