A protože sem měl v pondělí nucenou návštěvu v řepce, udělal sem dnes pár fotek, aby i ostatní měli přehled kudy se dá projít…
V pondělí sem večer tak dlouho dělal blbosti, až mne to jednou podfouklo a proxima ostala v řepce. No bylo to krásně do měkkého z malé výšky proti dost silnému větru, takže i v malé rychlosti. Když sem poněkud neanatomicky natáhl krk (potvora už je to vysoké), byl vidět ocas, takže bez problémů. Odhadl sem si přibližnou vzdálenost a vydal se na výlet. Z dřívějšího pozorování sem věděl, že rovnoběžně s letištěm jsou vyjeté koleje a taky, že na kraji dráhy je od nimrodů vyšlapaný chodník k remízku…. tedy … dojít na konec letiště, po chodníku do řepky, a tradá 2. kolejí podél dráhy. Tam vyzvednout letadlo a totéž zpět.
Teorie byla jasná. Praxe téměř bez problémů… teda… ikdyž sem se nikde nemusel brodit přímo tím poťouchlým porostem, stejně sem vylezl jak to prase. Zalepený, žlutý a od bahna jako bonus. Letadlo totéž (jen k bahnu se nedostalo). No výnosy sem snad tímto postupem neohrozil a letadlu stačil hadr s vodou a šlo do vzduchu. Jít rovně, dopadl bych asi hůř… a rychlej. 🙂 (nehledě na to pošlapané chácheří) … naštěstí mne napadlo nebrat si tam s sebou rádio… to bych tak rychle neumyl. :-/
V každém případě – ano, je to asi ta samá odrůda, co byla loni na Olšině – teď už je až po/nad ramena a viďět z ní pořádně néni. Druhá nepříjemnost je, že jak letadlo leželo v mokré řepce, i na tak krátkou vzdálenost se velmi neochotně chytalo řízení. Holt naše 2.4GHz systémy jsou stavěné na otevřený prostor…. tak si dejte bacha. 🙂
Jo a kdybyste si mysleli, že obilí bude na nouzák lepší volba… asi je … když netrefíte ty neoseté/nevzešlé plochy… 🙂
Fotky jsou ze čtvrtka, při té příležitosti bych opět rád poděkoval sekáčům… dráha jedna radost. Škoda sedat vedle.
Ehm… ne, kabinku na gamu sem cestou nenašel…. to jen kdyby se Honza chtěl ptat… 🙂
To pole na té druhé straně není oseté zrovna nejlépe.
Jede ale neseje, což je usecího stroje zásadní problém.
„dyt to máte zalepený barvou“:-):-)
Repka je super, mám cestu k Olšině tímto cácheřím 🙂 v živé paměti.
Zeleno žluté kolena a vše ostatní.Doma mi nechtěli věřit že sem byl na svahu. he..he..