V pátek byla nečekaně hojná účast… jinak běžný stav. 🙂
Vzali sme si s kamarádem na pátek volno a zašili se na letišti. On, jako poloviční bezzemek (nebo jak se jmeuje pilot, který má daleko na letiště?) měl nachystaného „malého“ spita a na zálet „malou“ B-17 … postupně se k nám večer přidal Petr s Jojem, Radim se psem ….
B-17 měla původně letět až v sobotu, ale ukecali sme ho, že tak parádní bezvětří jen tak nesežene. 🙂 Samozřejmě, že sme byli hlavně zvědaví. 😀 No co, 4-motoráka sme tu snad ještě neměli. Zálet proběhl dobře, letadlo je celé a podle všeho se chová velice slušně.
Jinak se létalo jak o závod…. akorát pes občas už aj odpočíval … konečně. 🙂 (nečekám, že by zůstal unavený dlouho)
V sobotu sme si přivstali, protože ráno přece nefouká tak moc. (no, přivstali… na mne strašně brzo, ale co už). Foukalo. Akorát na větroňe…. takže sem zalétl „zase“ prase. Přežilo, ale „pěkné“ přistání bylo snad jen jedno. 🙂 Funělo kolmo na dráhu a podle toho to vypadalo. Po 10 sme zmizeli do Holešova, ale jižní větr, který byl hlášený a který skutečně byl nás tam nenechal dlouho, takže si Pavel vyzkoušel i jak to vypadá na Olšině. (pro tento účel měl jakési asw). Pro zájemce – obilí není, strniště už je taky něčím poskákané, cesta suchá.
Nedělu sme proplachtili s Lubošem na letišti. Hrubeš nám sice pomocí sms oznamoval, že funí jak sviňa, ale do xichtu nám to říct nepřišel. Hladiš se sice večer ukázal, ale až po urgencích a navíc bez rádia. Divní lidi. Takže vlastně jediný, kdo snama trochu držel basu, byli čápi, kterým se zjevně líbilo, co tam na poli traktor vyhrabal. Nám se to taky líbilo… strniště z řepky už není tak děsivé. (jinak to samozřejmě celé odpoledne pěkně nosilo a s Lubošem sme si to náramně užili…)
