Ve čtvrtek se co? Ve čtvrtek se létalo!

… a dobře se létalo. Létalo se, plachtilo, tak dobře, že jsem udělal „něco“, co jsem si myslel, že se mi jen tak nestane. Nechám opadnout nadšení a popíšu to jednoduše. Prostě jsem musel odletěl z termiky, protože se smrákalo a hrozilo, že mi to uletí na oči. Ale popořádku …

Kdo ještě neví, tak jsme přišli o pytel. O ten pytel, který nám už asi rok a půl spolehlivě a vytrvale za každého počasí ukazoval směr větru(ů). Kam se poděl?   Odfouklo ho? …. nevíme. Na tyčce je opět jen stuha.

Odpoledne jsem na chvilku zastihl Radka, jak ve větru 5ms prohání Extru MX. Zhodnotil, že letový zážitek a letový projev v tom větru „nic-moc“, ale hold jindy nemá čas. Tak bral počasí jak bylo.

V podvečer se sešla skupinka létání chtivých a jednoho běhače/hlídače. Létalo se s větrem o závod, ale jen do 18.00hod., potom se vítr utišil. Utišil, ale jen pár desítek metrů nad zemí. Výš se děly věci – fučelo, ale nosilo to. Nejdříve si termiku užíval Jirka s EGem a protože byl nadmíru nadšený, tak jsme se přidali s Proximou a dalším EGem. Stačilo 20-30s motoru a nastoupání do cca.200-300m a potom to krásně nosilo. Na jedno takové nastoupání to vklidu dalo 30-40 minut letu. Výška byla super, termika šla na ruku, ale sluníčko zapadalo a tak jsme museli chca-nechca dolů. Zážitek to byl pro nás „větroňáře :-)“ báječný.

Mezitím se porůznu proháněla nad plochou další letadla a prováděl běžný i neběžný servis nezbedných součástek.

… blížící se tma nás sice donutila všechno sbalit, odjíždět se ale nikomu moc nechtělo. Tak se ještě povídalo a povídalo.