Víkend byl poletovatelný, pokud se jeden smířil s tím, že občas poprší…. 🙂
V sobotu nevím, co se dělo dřív, přišel sem až večer s drobnou chmurou že možná hned zmoknu… Obvyklou tlupu doplňoval pán z Pohořelic. Luboš tam páchal zálet Bééélanky. (přistál slušně, co sem viděl, foto se strojem hore kopyty byl jen následek pojíždění s poryvem větru… je to dost lehké… proběhlo beze škod) No nakonec ta voda aj přišla, ale měli sme většinou už sbaleno a každý si aspoň jeden skok dal. (kdo byl dřív, měl výhodu)
V neděli se dalo létat taky. Jedna přeháňka přišla podle očekávání, přečkáno v autech. Radima Viktorka nechala aj polétat. Chvílu tím, že spala a pak sme ji opět uplatili perníčkama. 😀 (musím doplnit zásoby… má velkou spotřebu. 
)
Létalo se dobře a dlouho. Po přeháňce se větr postupně otočil pak i zeslábl, takže nedělal potíže. Moc hezké odpoledne.
Bohužel se to tentokrát neobešlo bez škod. Proximka „konečně“ přišla na to, že když přestane poslouchat (výškovka určitě, zbytek tak jistě nevím, ale čas už na to moc nebyl), bude mít klid. Zahryzla se vedle remízku jen asi 15 cm hluboko. Bohužel to bylo nějakou hodinku právě po té přeháňce… snažil sem se obilí nepošlapat. Ploužil sem se vyjetými kolejemi, kde bahno nebo voda bylo jediné, po čem se dalo šlapat. 😀 Letadlo sem našel bez potíží, bo vocas trčel nad porostem. Neměl sem čas ještě nějak víc zkoumat příčinu. Trup bez křídel šel zapnout a směrovkové servo chodilo. Na výškovce byla zlomená páka na servu i urvané táhlo výškovky. Kužel plný bahna. Křídla držely pohromadě, ale jedno už nemá ani tvar ani pevnost. Doma sem akorát vykopal půl kubíka hliny z kužele a opláchl listy (vrtule kupodivu ok). Baterku sem doma měřil, napětí všech článků ok, jen je trochu dohnětaná (přerazila přepážku za motorem), takže momentálně bude romanticky nocovat pod širákem, později si užije lázně a pak nějaký hezký výlet… třeba do sběrného dvora… asi. Trup je v několika místech potrhaný, spojky poohýbané…
Už z kraje obilí sem na kluky hulákal, ať za mnou nechodí, že je tam mokro. 🙂 No udělali si zámínku aby tam vlezl další. :-/ (servo od výškovky) , takže Radim měl mokré botičky taky. (malá ne, ta se nesla 🙂 ) Moje už měly půl roku slibované, že je vyhodím… tak sem to večer splnil. Na letišti sem bavil publikum, jak jsem z nich vyléval vodu. 😀 No bylo to po chvíli celkem nefaň… studenéééééé. 🙂
No co, Proximka nalétala 360 hodin a nějaké drobné. Několik drobnýchšrámů už měla… (třeba trefený pes) Až bude čas, zkusím prozkoumat křídla. (náhradní křídla jsou víc jak 2./3 ceny celé stavebnice, takže v takovém případě bych asi celou) Ale asi budu muset máknout, bo momentálně nejvýkonnější větroňě doma jsou EGE a Easystar…. a to už přeci jen je pro zmlsaného tvora málo. ( a taky malá rezerva na rozbíjení :mrgreen:, bo EGE tolik nevydrží 🙄 )
(Pavle, nepostavíme tam už mohylu? Bylo to tak jak to Tvoje Cy. :/ )
A v pondělí odpoledne jsem se opět vypravil na letiště. Byl tam Radek. Hodně foukalo, tak to chtělo těžší stroj. Radek zvolil žlutého speciála a ultra nízké průlety nad plochou a navíc s hodně jedovatou vrtulí, která tu trávu krásně zastřihávala. Nakonec jsem ani letadlo nevytáhl a po hodině jsem zase odjel.
No Martine, jako laikovi mi přijde odkroucených 360 hodin jako velmi úctyhodný výsledek, byť je Proximy samozřejmě škoda, nicméně novotou smrdící éro Ti to vynahradí 🙂 . Jinak Marťa to asi ze shovívavosti nezmínil i když toho není třeba. Zhruba 5 minut poté co už byl Martin lovit pozůstatky kdesi u remízku, tak došlo k nehodě i mé Minifuntany (touto dobou již přejmenované na Ječmínka) hned při mém prvním letu toho dne. Letěl jsem souběžně s dráhou ve vodorovným mírně nakloněným letu, když asi 10 metrů před koncem dráhy ve výšce cca 20-25 metrů selhalo/odešlo taktéž servo výškovky stejně jako u Proximy (na zemi už navyklý sem vše kontroloval ještě před letem a ani náznak že něco není v nepořádku) a tak se můj akrobátek pěkně začal přibližně pod 45° šinout k zemi. Jediné co sem stihl, bylo na přepínači vypnout motor, srovnat to do roviny a jaksi bezmocně a křečovitě držet výškovku v pozici přitáhnout na maximum. Nevím nakolik mohlo to srovnání pomoct či to byla naprostá haluz, ale Radim který éro vytahoval se smíchem zvolal že „nic tomu není“. A fakt že jo, krom trochy potrhaného obilí které ulpělo na povrchu se tomu nestalo vůbec nic, ani dírka v potahu. No vzhledem k tomu co sem viděl a Luboš slyšel, sem čekal že musí být zaručeně na sračky. Ač ateista, doufám že jsem si své štěstíčko u modelářského boha pro letošek nevybral až do dna. Kdyby mě to servo selhalo o blbé 3-4 nebo víc vteřin dřív, tak se již opravdu rozbila na konci dráhy anebo spadla z mnohem větší výšky.
Bych podotknul, ze po zahryzani letadla kolmo do zeme povazuju orvane tahlo od vyskovky spis za nasledek nez pricinu. 🙂 V kridlech se taky jedno servo v domecku pustilo vyplne a na jine klapce se smichy zkroutilo tahlo… Rana to nebyla mala. 🙂 No spadlo to aspon do mist, kde to neudelalo zadnou vetsi skodu. Dobre tak.
Jinak jsem odhodlaný serva v Ječmínkovi komplet vyměnit a zhruba zítřkem objednat nové. Vyhlédl jsem si tady tyto.
https://www.kostkamodelcentrum.cz/obchod.aspx?polozka=66206
Je mi jasné že vadný kus se může objevit vždy, ale jestli cena odpovídá kvalitě, tak by nemusely být špatné, ale pořád o tom prdlajs vim. Tak kdyžtak řekněte, jestli ne/jsou ok , případně s nimi máte nějakou zkušenost.
Nereknu Ti u konkretniho serva…. v Dingovi mi kstcka odesly cca po 100 hodinach… pravda, v trochu jine zatezi. 😀 V Proxime byly „levne“ hitecy…. Cena jeste neni vse. 🙁 (ale jsou to konstrukcne jine serva, tezko to srovnavat 🙂 ) Predpokladam, ze u piva se dozvis spoustu (ruznych) doporuceni co tam dat… 😀
Hm, no večer povykládáme. Já teda nevím,bez ohledu na výrobce, ale i těch 100 hodin zátěže mi přijde jako slušný výsledek, když vidím jak „robustně“ kontstrukčně jsou ta ozubená kolečka v servu řešena.