Olšina….

A jižák bude… nebude … bude …. předpověď se tak nějak nemohla rozhodnout …  Potřeboval jsem ověřit funkčnost Dinga, takže sem to zkusil. Padl na to den dovolené, ale stálo to za to.

Po loňském úrazu probíhala/neprobíhala oprava (nejen) orvaného ucha na Dingovi a poněkud se to vleklo. Pravda, stihl sem mezi tím omlátit a opravit další 3 letadla, ale tu do toho se mi moc nechtělo, bo přeci jen pant na kompozitu ve mne nebudil dobrý dojem. :/ Nějak sem to postupně dosoplil. Při té příležitosti došlo na výměnu jednoho serva, zalepení vypadávajícího kablíku z křídla… na případnou výměnu baterek nedošlo, zatím…  tváří se ještě celkem čile.

Radek naznačoval, že tam kolem půl na 12 bude, tak sem si musel pohnout, bo dokončovací práce sem chtěl dělat dopoledne. Krytku pod ocas sem po nehodě „dobře uložil“ aby se neztratila…. asi hodinu sem ju tedy hledal.

V Selešovicách už místo hromady suti po hospodě zbyla jen srovnaná plocha. Příjezdová cesta krom suché trávy obsahovala asi 5cm prachu v každé koleji… kdybyste chtěli, ještě ho mám v autě dost, můžu odsypat. 🙄 Řepka stále stojí, mírně škrábe…. průchod naokolo stále funguje. SSL sem nechal v autě jako rezervu, „kdyby něco“. Radek nikde. Na případný dotaz, jestli nechce odvoz reagoval, že už dopravu má, ale přijede s Marcelem po jedné… co už. Apoň to bude bezesvědků, kdyby něco. 🙂

Složil sem si na kopci Dinga, zkusil, co se hýbe, posunul od oka trimem výškovku a jedno křidélko a zahodil to…. chytil se dobře…. a LETÍ TO. Zátěž sem nechal obvyklých 400g… Po čase opadla nervozita, letadlo se i po mém zásahu chová způsobně a funguje jak má. Juchů! Půlhodinka pohodlného poletování, přistání bez potíží… snědl sem kus bagety, konec důkladně zamotal, aby se mi tam nedostali mravenci 🙄 … přilepil kameru. Říkejme předchozímu zálet. S kamerou proběhly i lámací zkoušky…. do 300m v termice, rozjásaný po tlamě dolů… řekl bych, že to drží dobře. :mrgreen:.

Králíkovi přišli něco po jedné, každý dvě letadla a různé vybavení, takže šli jak Vánoční stromečci… 🙂 Složili vše s jali se poletovat. Radek s Dingem a Marcel se Skywalkerem… sice motorovým, ale nepotřeboval motat (prý by se cítil blbě, vrčet na svahu). Svah nosil zatím stále dobře a nikdo si nestěžoval. Využil sem čas a šel dojíst bagetu… plnou mravenců. Košař tam měl procvaklou dirku, aby z tama dostal vzduch a ti malí mrzáci to našli. 😀

Ve 3 přišli na svah 2 lidé s padákem… no za celou tu dobu co tam byli sloužil nevybalený pytel jen jako lehátko, bo větr byl krabatý a poněkud víc východní než bylo zdrávo. Ocelot startovaný do těchto podmínek byl spíš nucen přistát, Marcel přidával výchylky na křidélkách a testoval to dál od svahu i s motorem…. nějak se tomu cosi nechtělo.  Po jejich odchodu sem ještě asi 20 minut poletoval, ale bylo to uz takové líné…  po 4 sem balil taky. Dingo si odbyl něco přes 2 hodiny ve vzduchu… spokojenost. Doma jsem dobíjel něco přes 1Ah…. a nemusel nic lepit. 😀 Už se těším, až zase foukne… 😛