Na víkend slibovali něco mezi severem a severozápadem a Petr se hlásil dopředu. 🙂 Sice strašili vodou, ale….
Volba padla na sobotu. Po celo-letní zkušenosti s příjemným poletováním kdy i trenýrky byly málem zbytečné to byla drsná změna. Místo kraťasů dlouhé gaťe, bohužel slabé, flanelku… a „kdyby něco“, přicvakl sem na batoh bundu-univerzální-humusačku…
Petr přijel ve stejnou dobu, tak sme mohli šlapat kopec spolu. Nutno podotknout, že zažil víc rozumu a oblékl se líp. 🙂 Přístupová cesta zarostlá, mokrá ještě po nočním/ranním dešti… prestižky za chvíli mírně promoklé, nohavice mokré…. grrr. Na kopci sem vzal za vděk vším, co sem měl. V bundě byly rukavice i něco na lebku…a v batohu byly dobře skladované tlusté podkolenky ještě od zimy (ehm… čisté) … no prostě po létě poněkud kosa, no. 🙄
Slunko většinou zalezlé, pofukovalo alespoň tak, abysme se udrželi, často i líp…. svah fungoval, byť náhodně, bo větr se točil a nutil jednoho častěj hledat, kde to roste. 🙂 Občas se podařilo něco vytočit. Petr poletoval s akrobatem, takže měl po rozumné výšce větši hlad, ale taky si užíval. 🙂
Kolem 5 se sice kopec umoudřil, ale jednak tam začal „zavazet“ nějaký pytlíkář a druhak sme měli ještě nějaké vyřizování…. pobalit a dom. Jako seznámení s podzimem dobré. 🙂
Dingoš má poloviční jubileum 🙂
