Jeseň na Donovaloch…

Luboš zase jednou bedlivě sledoval předpovědi a přišel s tím, že v sobotu prostě pojede na Donovaly a že místo v autě by ještě našel…. vymlouval sem se, pravda, na ledacos, ale jelo se. 😀

Tentokrát to nebyla žádná dlouhá dovolená. Ráno tam, večer zpět. V rámci nedráždění s covidem, sme se ani nějak moc nezdržovali po hospodách…nakonec proviantu bylo aj dost. 🙂 Kamarádi, co sme jim zkusili dát vědět, nemohli… případně „nemohli“. Jejich boj. Měli sme víc místa ve vzduchu.

Windguru na sobotu „kreslil“ něco o 5m, v nárazech 8… akorát to většinou bývá pravda pro údolí. 🙂 Že to bude malinko víc sme pochopili, když nám paní v kukani odmítla prodat lístky na lanovku, bo prý tam fouká. No… to je ale dobře, ne? Proto sme tu přijeli, přece. Ne. Lanovka prý nepojede a můžeme si jít třeba do….pěšky. No…. nakonec proč ne, že. 🙂 Už v těch cca 9 psali na vývěsce 12m/s…létat to prostě bude. Přeparkovali sme auto na horní parkoviště a vyrazili. Je to z tama „blíž“. Cesta zabrala asi hodinu a půl. (občerstvování, kochání, focení…) A až nahoru mi stačila flanelka aj na zpocení. Ne tak nahoře…počkal sem až trochu oschnu a nasypal na sebe polárku a kompletní beretex…a čepičku, kukavičky…

Měřák ukazoval někde mezi 13 a 19m. Podezírám, že ten Lubošův prevít stejně víc neukáže(?). V každém případě v něm vrtulka ječela dost škaredě. Vzduch byl relativně příjemný, Luboš do Fosy narval co měl. Já Dinga nechal na obvyklém 2.7kg…bo víc sem si stejně nevzal….a zatím to vždy stačilo. 🙂 Fungovalo to náramně, nosilo to spolehlivě a podmínky dovolily skoro jakékoliv manévry. A co nedovolily, to odpustily. Lubošovy starty nemám, bo sem mu dělal dvorního vrhače. 🙂 Dita se ale snažila, takže nejspíš i to někde časem bude.

To, že nejela lanovka, nakonec moc lidí neodradilo. Někteří zoufalci i v lakýrkách a ještě remcali, že jim to klouže. Parkoviště z vrchu vypadalo jak okolí Boleslavi, když Škodovce chybí čipy. :/ Lidí se tam trousilo dost. Ale netuším, proč tam vlastně chodili, když neměli s čím létat. 🙄

Sice sme prozkoumali i vrcholek Zvolenu, aby sme „věděli“ že i tam lze přistávat, ale stejně sme to prali klasicky na plácek u svahu. 🙂

Slunko i v poledne už je nízko a snaží se svítit do xichtu jak jen může a i viditelnost k jihu je pak slabší. Nicméně zase aspoň pořád trochu hřálo a bylo snesitelně. Kamera na lanovce hlásala krásných 7°C. Kolem 3 sme vyráželi dolů. Řekněme, že Donovaly pro letošek pomalu stačí. Ale bylo to pěkné. 🙂 A ten billboard nekecal.

Pokud by to někomu pomohlo…svezl sem aj kamerku…