Chomýž nedělní

Hlášení z kopce – v nedělu trochu foukalo, létalo se tedy….

Není to nic nezvyklého, že když se udělá hezky, tak se leze na kopec. Pofukovalo příjemných 8m (nepřehánět, abychom nepoděsili veřejnost….trošku nějaké nárazy byly, no…), čistý západ a louka nad Chomýží vesele nosila. Nalámané větve po cestě tam i zpět (trochu víc) taky o něčem svědčí. I já vyjímečně přidal do Dinga pár deka železa nad obvyklou míru. (dal bych aj víc, kdybych uměl 🙄 ) Pokud jeden nedělal výslovně blbosti a držel rozumnou výšku, bylo to prima. I les se choval mírumilovně, po letadlech nám cíleně neskákal. Přistání proběhla dostatečně slušně, jen mi jednou nenápadně zavazely krtiny a než sem si toho všiml, opřel sem to o rukáv, takže i já pak vypadal, jako by mne ztloukli krtci. :-/

Ze slibované vody toho „TU“ nakonec moc nebylo, byť v okolí se „asi“ občas něco konalo. Jen nám občas větr zkoušel naházet listí do xichtu, no nic hrozného.

Všichni (2) zůčastnění sme si to užili podle chuti. Věřím, že Zdeňa v Ikei moc neplakal a příště ho pustí s námi. Uneslo by to tentokrát cokoliv.