Donovaly….

Kdyby někomu chyběla pravidelná snůška koňů a bodláků… v půlce prázdnin sme se na ně jeli podívat …

Dovolená se plánuje dlouho dopředu…. úterý-sobota na začátku srpna, ubytování na Zorničce.. A to by bylo, aby se nedalo aspoň někdy létat. 🙂
Počas nám do toho hodil vidle…poslední slušný větr slibovali na pondělí… navíc do nás začal vrtat aj Luboš a opakoval nám totéž, co tvrdila předpověd. No…nejenom že nás ukecal, ale aj to bylo pravda.
Na Zorničce nám vyšli vstříc a dřívější příjezd nám nevyčetli…a přiubytoval se tam aj Luboš. Vyrazili sme tedy v pondělí ráno a stihli sme dobře polétat celé odpoledne. Krom létání se provozovaly i ostatní kratochvíle jako pálení si xichtu, poslouchání ptáčků (zpívali oblíbené krk-krk)…. Krom Libora a Luboša se ukázal aj Petr. I toho se Zornička ujala, byli sme pohromadě. Jinak ani noha.

Viditelnost dobrá, větr severní, teplota na bundu. 🙂 Dolů sme s Liborem jeli už v půl 6, aby sme se na Maguře o 3/4 na 6 dozvěděli, že kuchař to v půl 6 má na háku a můžem dostat tak sodovku…..tedy sme počkali na zbylé dva a šli se přecpat na Goral. 🙄

V úterý to mělo být slabší… a aj bylo. větr kolem severu ale lízlý východem a bylo to nespolehlivé. Něco se polétalo, místo bundy stačila flanelka. No něco se povedlo. Z důvodů ne zcela příčetných sem poslal kluky lanovkou a odkráčel si to vycházkovým tempem pěšky. Nahoru v pohodě, jen sem pak do sebe vyvrátil flašku vody „navíc“. Cesta dolů mi dala zabrat víc….a nožičky mi pak pár dní naznačovaly, co si o mne myslí… nejenom smradem. 😛 Na Zorničce se dá domluvit večeřa, když si jeden moc nevymýšlá (cca den dopředu)… trefili se nám do vkusu, nikam sme nemuseli chodit. 🙂

Ve středu se Luba s Petrem trhli a odkvačili na Križnou , no opravdu se mi nechtělo honit auto 15 km lesem…. a Libor si taky úplně nebyl jistý. Vylezli sme tedy sami do slibovaného úplně slabého západního větru. Přes poledne vyloženě nic, ale co sme tam zahodili, to sme dostali zpět. Pozděj sem na sraba hodil Proximu z jižního kopca a trefil se do bubliny jak kráwa ….která nám pak vydržela dalších pár hodin….nepřistávali sme, střídali sme se na ní… Libor si teda vyzkoušel další hnětadlo ve vzduchu. 🙂

No…. a ve čtvrtek a další dny předpověď neslibovala nic zajímavého (bezvětří, zataženo s rizikem mokra), takže sme zaplatili a ujeli.

Pro pamětníky: Chata na Maguře má zrušené ubytování, zredukovaný personál převážně pro hospodu, funguje jako ubytování pro zaměstnance. Klučina v hospodě tvrdil, ze se „dá domluvit“ pokoj (no už né celá chata aj s klubovnou jak bývalo dřív).  Zůstala hospoda otevřená od 10 do 6… pro nás tedy hůř využitelné.
Zornička je hned vedle a má i pár „turistických“ pokojů, většina ostatních pokojů jsou lepší, ale každoročně v tuto dobu bývají obsazené velkýma skupinama jiného zaměření. No nám stačí mít kde přespat, odložit techniku a nabíjet. Snídaně je v ceně a na oběd stejně sjíždět nebudem. Chovali se k nám velice hezky a vycházeli vstříc kde to šlo. Že teda moc děkujeme a asi se zase ukážeme. 🙂 (jen objednávky na dobré počasí zatím pořád neberou… ale to neuměli ani na Maguře :/ )