Raná Open 2014, zálet Ariane a Scary

V pátek 4.4 jsme s taťkou vyrazili obhlídnout techniku, dovednosti a svah na závody svaháků na Rané. Jednalo se o Raná Open 2014, který se již podle názvů konal na našem nejlepším kopci pro svahování Raná (Loc.50°24´24.796“N, 13°46´45.592“E).

Už při cestě (Z Prahy na Ranou cca 1hod) si nejde nevšimnout zcela jiné krajiny, než jsme zvyklí. Nejedná se o silně kopcovitý terén, ale spíše o jednotlivé kopce, které trčí z jinak ploché oblasti. Už při příjezdu do vesnice nás vítaly cedule „Paragliding“, které nás dovedly až přímo pod kopec. Bylo tam napůl obsažené parkoviště, kde stálo stejně cizinců, jako Čechů, to bylo způsobené silnou mezinárodní účastí. Po nákupu dvou tatranek v místním občerstvení „Skleník“ jsme vyrazili nahoru. Už od občerstvení bylo možné vidět siluety modelářů a vždy jen jedno letadlo. Na vrchol jsme šli asi půl hodiny klidným krokem.

Nahoře mě překvapily 2 věci – kde přistávají a že tu je opravdu hodně závodníků. Všude byly letadla a kufry od rádií. Počasí bylo slunečné – nicméně byl i velký opar, vítr byl opravdu slabý – asi 4m/s, ale létalo se. Časy byly průměrně kolem minuty. Jen pro zajímavost, lítá se mezi dvěma „bránami“ které jsou tvořeny konstrukcí s dvěma šnůrkama za sebou a rozhodčí se dívá do jejich zákrytu a když letadlo dosáhne brány, tak se ozve akustický signál a letadlo se otáčí a letí k druhé. Celkově 10x, přičemž brány jsou od sebe asi kolem 150m, pokud je to jinak, prosím opravte mě :-). Pro přistání byl prostor 5m x 10m, který byl v příčném náklonu odhadem 30°, takže přistávali ne na rovno, ale pokud možno ve stejném náklonu.

Techniky jsme viděli opravdu hodně. Stinger, Dingo, Scary, Pike a další. A tím navážu na sobotu.

Už před vánoci jsem pořídil Ariane V6. Na stavbu jsem si sám netroufl tak jsem si ji nechal zkompletovat od Dalibora Šterby, který má spoustu chytrých řešení a je v ní velice zručný. Dalibor kompletoval i Scaryho od pana Bačinského mého taťky, který byl hotov a mnou zalétnut asi v lednu. Zálet byl úspěšný. Kdo viděl taťku poslední dobou na letišti, tak si určitě všiml, že s Absolutionem trénuje přistání s butterfly režimem (křidýlka nahoru, klapky dolů). Bylo to kvůli velkému kluzu Scaryho, který je potřeba pro přistání brzdit zmíněným butterfly režimem.

Zálet obou letadel jsme dělali na Daliborově oblíbeném letišti v Nových Strašnicích „Bubákov“. Zálet obou letadel proběhl v pořádku. Oba jsme byli nadšení z vlastností letadel. Ariana je v podstatě kompozitový Sprinter s výkonnějším motorem a Scary je Termicko-svahovo-klouzavý kompozitový větroň. Obě letadla při startech připomínají spíše vrtulník, ale po pár nastoupaných metrech se mění zpět na letadlo.

Moc fotek modelů nemáme, protože jsme se věnovali pilotáži a nasávání teorie od místních pilotů, nakonec jsme byli rádi, že nám nastartovalo auto po neustálém nabíjení akumulátorů.